Tělo dospělého člověka obsahuje přibližně 100 mg manganu, může se však od této hodnoty výrazně odlišit v závislosti na kvalitě kostí. U lidí s onemocněním osteoporózu je obsah výrazně nižší.

| Průměrný obsah manganu v potravinách (mg/kg) |
|---|
| hovězí maso | 0,5 |
| vepřové maso | - |
| hovězí játra | 2,5 |
| vejce | 0,3 |
| sýr ementál | 0,3 |
| mouka pšeničná hrubá | 7 |
| mouka žitná | 30 |
| rýže loupaná | 10 |
| kukuřice, zrno | 8 |
| ovesné vločky | 40 |
| brambory | 11 |
| fazole | 20 |
| hrách | 10 |
| zelí bílé | 1 |
| kapusta | - |
| mrkev | 3 |
| rajčata | 1,4 |
| špenát | 20 |
| hřiby | 2 |
| jablka | 0,8 |
| broskve | 0,8 |
| pomeranče | 0,3 |
| jahody | - |
| maliny | 35 |
| borůvky | 35 |
| hrozny | 0,9 |
| ořechy | 18 |
| mléko plnotučné | 0,5 |
Denní potřeba se uvádí u dětí 400 μg; pro děti nad 8 let 800 μg; pro ženy 1,4 mg a pro muže a těhotné ženy 2 mg. U kojících žen činí denní potřeba až 4 mg. Mangan je prvek, ovlivňující značné množství reakcí. Přesto jsou informace o mechanismech jeho působení neúplné.
Doporučená denní dávka manganu je v ČR stanovena vyhláškou na 2 mg a nejvyšší přípustné množství v denní dávce je stanoveno na 5 mg.
Dlouhotrvající nadbytek způsobuje poruchy v metabolismu vápníku a hořčíku. O jiných projevech z nadbytku se odborná literatura nezmiňuje.
Nedostatek manganu brání účinnému zabudování vápníku do kostí. Při výraznějším, déle trvajícím nedostatku, může být tento proces tak silně narušen, že ani zvýšený přívod vápníku v potravě nezajistí odpovídající zlepšení při léčbě osteoporózy.
Biochemická aktivita spočívá v jeho účasti na fixaci vápníku v kostech. Ovlivňuje aktivitu enzymů, potřebných pro tvorbu mastných kyselin a cholesterolu. Přisuzuje se mu významná role při tvorbě hemu a tím i hemoglobinu. Pokusy s radioaktivně značeným manganem ukázaly, že se koncentruje uvnitř buněk v organelách, nazývaných mitochondrie. Poněvadž v těchto organelách jsou soustředěny enzymatické systémy vnitřního dýchání, vše nasvědčuje tomu, že mangan působí jako faktor právě pro tyto enzymy. Mimo to je nezbytným prvkem pro rozmnožování a normální funkci nervového systému. U diabetiků byl prokázán výrazně snížený obsah manganu v cévách. Neméně významná je jeho role v mechanismu odbourávání a přeměny cukrů a tuků.
Využitelnost manganu je závislá na jeho obsahu v játrech. Přesto lze konstatovat, že formy anorganicky vázaného manganu, jako je síran, uhličitan nebo oxid, jsou poměrně špatně využitelné. U oxidu manganatého (MnO, manganese oxide) se využitelnost pohybuje kolem 8%. S tím, že záleží na složení současně přijaté potravy. Vyšší kyselost tráveniny zvyšuje i vstřebatelnost tohoto prvku.
Velice dobře využitelnou formou je laktát. Laktátový aniont zvyšuje účinnost transportního systému pro tento prvek, podobně jako u vápníku, hořčíku, železa, zinku, a dalších prvků. Převážná většina doplňků výživy obsahuje mangan ve formě oxidu. Někdy se používá síran nebo chlorid. Moderní biotechnologické postupy již dovolují výrobu i laktátové formy, což bylo donedávna doménou pouze živých organismů. Na trhu jsou již doplňky výživy, obsahující laktátovou formu k dostání.
Využití radioaktivně značeného manganu prokázalo, že je vylučování uskutečňováno především žlučí a následovně stolicí. V moči bylo nalezeno manganu málo.
Vhodnými doplňky stravy obsahujcí mangan jsou Lactavit a Osteo.
Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Kreslené obrázky podléhají autorským právům. Seznam použité literatury naleznete zde.