Taurin
Taurin
Charakteristika a výskyt
Taurin (podle názvosloví se jedná o 1-aminoethan-2-sulfonovou kyselinu) je často zařazován mezi aminokyseliny, přestože neobsahuje karboxylovou skupinu. Toto zařazení je odvozeno od skutečnosti, že taurin vzniká v organismu z aminokyseliny cysteinu (jedná se o derivát cysteinu). Je jedinou přirozeně se vyskytující aminosulfonovou kyselinou, která je zatím známa.
Taurin se vyskytuje v relativně velkém množství (asi 0,02 - 0,1%) v mase a dalších produktech živočišného původu. Pozoruhodné je, že jeho obsah v mase je téměř stejný, jako všech volných základních aminokyselin dohromady (alanin a kyselina glutamová asi 0,01 - 0,05%, ostatní dohromady méně než 0,005%). Rostliny jej syntetizovat nedokážou. Dále se významněji vyskytuje u korýšů a u hmyzu. Taurin se vyskytuje především volný, je však součástí i některých netypických peptidů se specifickými fyziologickými účinky.
Biochemická aktivita taurinu
Taurin je výsledkem dekarboxylace cysteinu, přičemž meziproduktem reakce je kyselina cysteová (cysteinsulfonová). Zajímavostí je, že pokud je kyselina cysteová přijata potravou, je zcela nevyužitelná a z takto přijaté kyseliny cysteové nedokáže tělo taurin vyrobit. Taurin vzniká pouze uvnitř buňky na enzymovém komplexu při dekarboxylaci cysteinu a následné oxidaci sulhydrylové skupiny. Další možnou variantou je tvorba z cysteaminu přes cysteinsulfinovou kyselinu (hypotaurin). I v tomto případě je zcela analogická situace, z cysteinsulfinové kyseliny přijaté potravou nedokáže tělo taurin vyrobit.
Jeho hlavní biochemická aktivita je spojena s metabolismem tuků, je totiž významnou součástí žluče. Taurin se váže prostřednictvím své aminoskupiny na kyselinu chenodeoxycholovou a kyselinu cholovou za vzniku taurochenodeoxycholátu sodného a taurocholátu sodného, což jsou základní žlučové soli. Právě u těchto solí zůstává sulfonová skupina taurinu záporně nabitá (poměrně v širokém rozsahu pH) a díky tomu obě soli fungují jako výkonné surfaktanty. Tato schopnost pak vytváří podmínky pro emulgaci tuků a jejich následné enzymatické štěpení (trávení tuků).
Taurin je obsažen v buněčných stěnách a předpokládá se, že zde plní určitou stabilizační funkci. Dále se podílí na regulaci koncentrace vápníku v krvi a také ovlivňuje přenosy nervových impulsů. Byl popsán efekt oddálení nástupu psychické únavy, neboť podporuje koncentraci. Nutno podotknout, že podobný efekt v případě fyzické zátěže popsán nebyl.
Předčasně narozené děti mohou postrádat enzym, který přeměňuje cystathionin na cystein a může se u nich následně projevit nedostatek taurinu (v případech, kdy je strava chudá na cystein). Proto se jim obohacuje strava buď o cystein, nebo přímo o taurin.
Denní potřeba taurinu
Denní příjem taurinu potravou se odhaduje na 50 až 60 mg. Obohacování stravy o taurin může mít pozitivní efekt u lidí se zvýšeným příjmem tuků nebo poruchou v metabolismu tuků. Uvádí se, že v kombinaci s látkami ovlivňujícími mozkovou činnost (aktivátory ARAS) může zvyšovat intenzitu mozkové činnosti. Pro dosažení takového účinku však musí být příjem taurinu mnohonásobně vyšší (až 30x).
Související články
Odkazy
Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Kreslené obrázky podléhají autorským právům. Seznam použité literatury naleznete zde.