Zdraví, výživa, strava, energie
Výdej energie
Pohybová aktivita
Je nutné si uvědomit, že velmi důležitou veličinou je doba provádění pohybové aktivity. Pokud člověk uběhne 1 km za 3 minuty, vydá přibližně stejné množství energie, jako když stejnou vzdálenost uběhne za 6 minut. V prvním případě však bude hodnotit svůj výkon jako vyčerpávající, zatímco ve druhém případě jako střední zatížení. Z toho vyplývá jeden důležitý poznatek. Při sportování se nemusíme zrovna „zchvátit“, abychom shodili nějaké to kilo nadváhy. Stačí, když si na tuto sportovní aktivitu vyhradíme delší dobu a můžeme intenzitu zátěže přizpůsobit našim představám. V každém případě budeme druhý den vypadat lépe, než když každý z našich pohybů pozná, že nás bolí celé tělo. Mimochodem tyto skutečnosti si můžete porovnat podle hodnot uvedených v tabulkách. Tabulkách jsou uvedeny hodnoty vztahující se na muže vážícího 75 kg. Přepočet na jinou hmotnost u mužů se provede vydělením údaje z tabulky číslem 75 a vynásobením výsledku skutečnou hmotností v kg. V případě žen se postupuje stejně, avšak konečný výsledek se násobí ještě koeficientem 0,88. Podle okolních podmínek (vysoká nebo nízká teplota, případně vlhkost vzduchu, rychlost proudění vzduchu apod.) se mohou údaje v tabulkách od skutečného stavu lišit o 10 až 25 %.
Výdej energie v klidu a při tělesné námaze
V klidu vytvoří hrudní a břišní orgány přibližně 56 % celkového vyprodukovaného tepla, mozek asi 16 %, kůže a svaly 18 % a ostatní orgány přibližně 10 %. Při tělesné námaze se poměry výrazně změní, neboť 90 % celkově vyprodukovaného tepla tvoří svaly a kůže, na hrudní a břišní orgány připadá přibližně 8 % a na mozek a ostatní orgány asi po 1 %.
Odvádění tepla z těla ven
Aby nedošlo k přehřátí organismu, je vytvořené teplo odváděno z těla ven. Jednak je teplo odváděno sáláním a tento mechanismus se uplatňuje pouze za podmínky, že v okolí těla je předmět s nižší teplotou. Nahý člověk odvede tímto způsobem z těla 61 % tepla při teplotě okolí 20 °C, při 30 °C již jen 46 % a při teplotě okolí 36 °C a vyšší již tímto mechanismem tělo teplo nevydává. Tomuto způsobu přenosu tepla jedna malá zajímavost. Lehnete-li si na lůžko nahými zády směrem ke studené venkovní stěně, záda vám brzy prochladnou, i když mezi zdí a zády bude 20 cm mezera a vzduch v místnosti bude mít teplotu například 26 °C.
Druhý způsobem odvodu tepla je vedení tepla z kůže do okolního vzduchu. Tento mechanismus se opět může projevit pouze za podmínky, kdy má vzduch nižší teplotu, než je teplota těla. Při teplotě vzduchu 20 °C se tímto mechanismem odvání přibližně 27 % a při 30 °C asi 26 % celkově vyprodukovaného tepla a při 36 °C a vyšší k odvodu teplat tímto způsobem nedochází. Dochází-li současně k odstraňování ohřáté vrstvičky z povrchu kůže, například větrem, je tento způsob výdeje tepla výrazně posílen.
Při teplotách nad 36 °C se výdej tepla uskutečňuje téměř výhradně na základě odpařování vody, navíc tělo již přijímá teplo i od svého okolí. Čím vyšší je teplota okolí, tím intenzivněji musí probíhat odpařování, neboť příjem tepla od okolí se zvyšuje. Odpařování je závislé na vlhkosti okolního vzduchu. Zatímco na poušti a v sauně je vzduch suchý a tělo snáší i poměrně vysoké teploty, v tropických pralesech s vysokou vzdušnou vlhkostí snáší člověk jen asi 33°C, a to pouze v klidu. Jakákoliv fyzická námaha, která je zdrojem dalšího tepla, je v takovýchto podmínkách téměř vyloučena, nemá-li dojít k tepelnému kolapsu. Při teplotě okolí 20 °C je odpařováním odváděno asi 12 %, při teplotě 30°C přibližně 28 % a při teplotě 36°C téměř 100 % celkově vyprodukovaného tepla.
Zahřívání organismu
Oblečením se zhoršuje odvod tepla, jak sáláním, především pak vedením tepla. Je však rozdíl, jakým způsobem to provedeme. Oblékneme-li se například silnou košili, bude tělo snáze odvádět teplo, než když si oblékneme dvě tenká trička, jejichž výsledná tloušťka látky bude stejná jako u košile. Mezi tričky se totiž vytváří tenká vrstva vzduchu, a protože je vzduch horší vodič tepla než látka, působí tato vrstvička jako tepelný izolant.
Názorným příkladem toho, jak tělo mění způsob výdeje tepla, je fyzická práce. Oblékneme-li se tak, že v klidu je nám teplotně tak akorát, začneme se při zahájení fyzické práce zanedlouho potit. To proto, že oblečnení brání odvádění tepla, které se v těle začne tvořit v důsledku vykonávané práce ve zvýšeném množství. A protože mechanismy odvodu tepla sáláním a vedením tepla nejsou dostatečně efektivní, dojde ke zvýšení teploty na povrchu kůže a tepelné receptory zde umístěné vyšlou signál na zaktivování mechanismu výdeje tepla odpařováním. Nastává zvýšený transport vody z vnitřního těla do kůže a následně její vylučování potními kanálky. Současně dochází až k trojnásobnému zvýšení prokrvování kůže. Podobně se tělo zachová v okamžiku, kdy si sedne do vyhřáté kabiny auta. I když se v těle vlastně žádné zvýšené množství tepla neprodukuje, tepelné receptory na povrchu kůže zaznamenají zvýšení teploty kůže a ihned aktivují mechanismus vylučování vody. Je-li kůže naopak v době fyzické zátěže zvlhčována například poléváním, dochází k jejímu ochlazování a je potlačeno vylučování vody potem z těla ven. Tohoto efektu využívají hlavně profesionální sportovce, zejména cyklisté. Velký výdej vody ochuzuje organismus o důležité minerální látky. Je-li ztráta nadprůměrná, cítíme se velice unaveni až malátní. Dobrým způsobem, jak tento stav eliminovat, je pití tak zvaných iontových nápojů.
Pro úplnost uvedených údajů je třeba ještě uvést průměrnou energetickou ztrátu tepla u dospělého člověka v klidu při různých teplotách a bez oděvu. Při 20°C činí asi 3,78 kJ za minutu vztaženo na 1m2 plochy těla, při 30°C je v důsledku vyšší práce, kterou již musí tělo vynakládat na zvýšený transport vody do kůže. Na 1 l odpařené tekutiny se tělu odvede 2428 kJ v podobě tepla.
Související články
Odkazy
Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Kreslené obrázky podléhají autorským právům. Seznam použité literatury naleznete zde.