alternativní diety
Alternativní diety
Charakteristika alternativních diet
Existují určitá výživová doporučení, jejichž dodržováním se zajistí přísun energie, základních živin, balastních látek, vitamínů, minerálů a dalších tělu prospěšných látek v určitém optimálním rozmezí. To má za následek normální zdravotní stav a optimální výkonnost těla. Celá řada studií dokazuje, že u stravy, která se opírá o vědecká doporučení a je založená na principech pestrosti, přiměřenosti, vyváženosti a pravidelnosti, je nízká pravděpodobnost vyvolání závažnějších zdravotních problémů.
Přívod energie a živin, odpovídající současnému stavu vědění, lze dosáhnout jak normální smíšenou stravou, tak řadou alternativních forem stravy. Za akceptovatelné a vědecky prověřené alternativy lze například považovat ovolaktovegetariánskou stravu nebo tzv. středomořskou stravu.
Ovšem různé pohnutky a zájmy některých "odborníků" často vedou k případům, kdy se veřejnosti předkládají výživová doporučení, která při dlouhodobějším dodržování vyvolávají projevy chybné výživy a kterým se velice často přisuzují vědecky neprověřené preventivní nebo léčebné účinky. V posledních desetiletích se stalo módou ve vyspělých zemích zavádět jakési "speciální diety" s až téměř zázračnými účinky. Pod vliv autorů těchto diet se nejčastěji dostávají lidé neinformovaní, často s naivním přesvědčením, že existuje nějaká dokonalá nebo optimální výživa. Často bývá v těchto dietních doporučeních zařazována nějaká neobvyklá potravina, u které se až přehnaně zdůrazňuje výjimečné složení a účinky na lidské zdraví. Úspěch těchto diet je však obvykle založen na šikovných formulacích a schopnosti autora poskládat různé informace do idylického obrazu. A pokud má autor diety navíc schopnost využít něterých odborných poznatků pro podpoření svých tvrzení, většinou nekritické a málo informované osoby snadno přesvědčí. Velice častou praxí bývá argumentace jen tou části závěru vědeckého bádání, která se hodí a úmyslně jsou další informace zatajovány. Většinou je marketing takové diety založený na vyvolání dojmu, že daná dieta řeší určitý zdravotní problém a že jejím používáním člověk získá výjimečnou formu ochrany před případným onemocněním. Když už to nejde vztáhnout k onemocnění, používá se často kouzelná formulace - dieta má účinek proti nepříznivému působení vnějšího prostředí a posiluje imunitu.
Všem těmto marginálním dietám je společné, že vycházejí ze spekulací nebo z chybně interpretovaných vědeckých závěrů (ať úmyslně nebo z neznalosti problematiky onemocnění). Často se uvádí vztahy mezi působením diety a funkcí těla a velice často bývají připisovány orgánům v těle činnosti, které v popisovaném účinku ani nevykonávají. Samostatnou kapitolou jsou pak diety, které nemají vůbec žádný vědecký základ a jsou experimentálně neprověřitelné. Tyto diety vychází většinou z filozofických názorů a jsou jakýmsi zobecněným vyjádřením pohledu autora na člověka ve vztahu k modernímu způsobu života. S oblibou jsou zdůrazňovány zdravotní problémy přirozeně spojené s pokročilejším věkem a tyto se interpretují jako výsledek porušování nějakého principu, který je jakýmsi středobodem dané diety. Dieta je často prezentována ve spojitosti s dávnou dobou, kdy v lidské společnosti hráli významnou roli různí mágové a učenci a bylinné lekvary měly mezi lidmi pověst nápojů s léčebnými účinky. Vůbec nejlepší je takovou dietu spojit se vzdálenými zeměmi, které samy o sobě vyvolávají pocit určité výjimečnosti a tajuplna (Indie, Čína, Japonsko, Mayská kultura apod.). Čím méně se o takové civilizaci mezi lidmi ví, tím veškerá tvrzení, doporučení a zdůvodnění vyznívají magičtěji.
Zastánci těchto diet pak slibují až neuvěřitelné účinky, aniž by byly podložené jakýmkoliv vědeckým důkazem. Častou argumentací pro podpoření je tvrzení, že se jedná o nekonvenční lékařské postupy nebo alternativní medicínu. Důležitým kritériem pro přijetí takových tvrzení je pro laika také přitažlivost alternativních a mnohdy až mysticky podbarvených výživových doporučení, což v jeho očích vyvolává dojem výjimečnosti předkládané diety. Téměř pravidlem u těchto diet bývá zařazení nějakého speciálního preparátu, u něhož se obvykle zdůrazňuje výjimečné složení nebo nějaké experimentálně těžko prokazatelné působení a bez jehož konzumace dieta nebude samozřejmě fungovat.
Vůbec nejproblematičtější jsou okamžiky, kdy je někomu diagnostikovaná závažná nemoc. Tito lidé pod vlivem událostí často neví, co všechno by pro nápravu mohli udělat. Mnohdy mají pocit, že odborníci nedělají dost rychle a že by se měli jejich problému věnovat mnohem intenzivněji. V takových chvílích snadno lidé podléhají emocím a jsou mnohem vnímavější k různým zaručeným doporučením svých známých, přátel a kamarádů. Je samozřejmě svobodným rozhodnutím každého člověka, jak s danou životní situací naloží. Přesto je třeba apelovat na rozum a vyvarovat se krokům, které by mohly mít až fatální důsledky. Je známo až příliš mnoho případů, kdy člověk opustil péči odborníků a svěřil svůj osud do rukou někoho, kdo pracuje pouze s vírou pacienta v zázrak. Bohužel odpovědnost takových poradců a léčitelů za život jiného není vymahatelná a jakýkoliv jejich neúspěch jde pouze na vrub pacienta. Pacientům je v drtivé většině případů doporučován nějaký dietní program, jehož součástí je často speciální směs nějakých bylin, sušených hub a kdoví čeho dalšího. Směs má obvykle dodat do těla ve vysokém množství látky účinné právě na daný zdravotní problém. Tato výživová doporučení jsou mnohdy předkládána bez detailních znalostí vlivu doporučované stravy na onemocnění, což může vést i k jeho progresi. Pacienti se později vrací ke svému lékaři, často v době, kdy už má lékař významně omezené možnosti. Pokud se člověk přesto rozhodne k podobnému kroku, měl by navrhovaný dietní postup aspoň zkonzultovat s lékařem.
Alternativní diety vycházející z vědeckého poznatku
Zvláštní postavení mezi alternativními dietními postupy mají diety vycházející ve své podstatě ze známých a vědecky prověřených fyziologických funkcí těla a z biochemických procesů odehrávajících se v buňkách. Autoři těchto diet je vztahují k určitému konkrétnímu procesu v těle, který doslova vytrhávají z kontextu. Proces vnímají jako rozhodující a jeho ovlivněním dokazují účinnost diety. Jen na tomto procesu je pak postaveno celé výživové doporučení. Tyto diety mohou být značně nebezpečné, protože cíleně využívají přirozené biochemické reakce, ale navozují stav, kdy tyto reakce začnou probíhat v alternativním režimu a tím výrazně ovlivňují homeostázu v těle. Tělo na tyto diety reaguje aktivací obranného mechanismu, který ale není fyziologickou reakcí těla, jedná se spíše o nápravnou reakci. Tyto nápravné reakce jsou většinou energeticky hodně náročné, tělo tak musí vydat pro jejich zvládnutí větší množství energie a deklarovaný výsledek (např. na redukci váhy) se většinou dostaví. Záludností takových diet je, že se mohou vymknout z pod kontroly a způsobit závažné zdravotní komplikace, protože se obvykle v těle zvyšuje koncentrace nějaké nežádoucí metabolické zplodiny. Pokud jsou takové diety řízené lékařem, jsou nasazeny za účelem zmírnění příznaků nějakého onemocnění a zdravotní stav je lékařem průběžně sledován (často se sleduje koncentrace právě této zplodiny), pak se jedná o speciální léčebné diety a jejich použití má svou logiku. Doporučovat ale takové diety plošně bez znalostí zdravotního stavu konkrétního člověka je hazard s jeho zdravím.
Poslední skupinou jsou diety postavené na vědeckých poznatcích týkajících se nepříznivého působení některé z běžných složek potravy, pokud je tato dlouhodobě konzumována v nadlimitním množství. Objevila se celá řada diet, které tyto výsledky interpretují v extrémech, což pak vyústí v úplné odmítání některé ze základních živin. Obvykle tyto diety spolehlivě vedou k závažným metabolickým poruchám.
Související články
Odkazy
Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Kreslené obrázky podléhají autorským právům. Seznam použité literatury naleznete zde.