diabetická dieta, diabetické desatero
Dieta při cukrovce
Dietní léčba diabetu
Při cukrovce (diabetu) je dieta důležitou součástí léčby, a to u obou typů (1. a 2. typ). Léčba je proto dvojí a záleží právě na typu diabetu. Existují dva různé postupy (léčebný a dietní) a pacienti by neměli oba tyto typy léčby zaměňovat. Největším problémem při léčbě diabetu je poznání pacienta, že onemocnění cukrovkou nebolí a nenutí pacienta ke změně dosavadního stylu života. Tento přístup je však noční můrou pro lékaře - diabetology. V konečném důsledku však nedodržování léčebných a dietních postupů pocítí pacient. U diabetiků 2. typu dochází mnohdy k paradoxnímu jevu, kdy po úpravě životního stylu a dodržování dietního režimu klesne glykémie na normální hodnoty. U pacienta to vyvolá dojem, že už cukrovku nemá a že se vyléčil. Ve skutečnosti se dále jedná o člověka, který je diabetikem a do konce života se jako diabetik musí chovat (musí dodržovat doporučený dietní režim). Pokud tak nebude činit, diabetes se opětovně projeví.
Konkrétní léčebný postup je záležitostí lékaře, v tomto článku je proto rozpracována problematika dietního postupu. U obou typů diabetu je nutný pravidelný a omezený příjem sacharidů. Obecnou zásadou je racionální strava s pestrým výběrem potravin, dodržení příjmu energie, základních živin, minerálních látek a vitamínů. Zásady dietní léčby lze shrnou do diabetického desatera (viz níže).
Dietní léčba diabetu 1. typu
U pacientů léčených inzulinem je nutný příjem malých porcí rozdělených do 6 jídel během dne. Toto rozdělení je důležité dodržet, neboť působení aplikovaného inzulínu je vícehodinové a přibližně po 2 až 3 hodinách může být vyvolána hypoglykémie. Proto je nutné v této době zajistit příjem dalších sacharidů, samozřejmě jen v nezbytně nutném množství. Diabetik 1. typu snadněji vyvolá ketózu, což by se právě projevilo při nižší frekvenci v příjmu jídel a při větších porcích. Častější příjem potravy v menších dávkách působí proti vyvolání ketózy.
Diabetik 1. typu by se měl vychovávat k tomu, aby ke snídani, obědu, večeři a někdy i ke druhé večeři snědl potřebnou dávku sacharidů s nižším glykémických indexem, což jsou například pečivo, chleba, těstoviny, brambory, rýže a další příkrmy. Ke svačinám aby pak jedl hlavně ovoce, ale může i jogurty (třeba s pečivem), nízkotučné sýry, tvarohové pomazánky apod.
Problémoví jsou obézní diabetici, u kterých je nutné upravit nejen sacharidovou složku přijímané potravy, ale i celkový energetický příjem. Obvykle se to řeší malými porcemi a zařazením svačin založených na zelenině, na ovoci nebo na kombinaci obou. Většinou však diabetici 1. typu nemají sklony k obezitě a energetický příjem nemusí být významněji omezován.
Dietní léčba diabetu 2. typu
Pacient by se neměl do jídla nutit, což se může stát v prvních dnech po zjištění, že je diabetik a lékařem mu byla nařízena změna způsobu stravování. Nejčastěji jsou lidé zvyklí na příjem 3 hlavních jídel s dojídáním se ve večerních hodinách. Prvním předpokladem pro úspěšný přechod na dietní diabetický režim je donutit se konzumovat i svačiny. Tady se dobře osvědčuje v prvních dnech zařadit do dopolední svačiny syrovou papriku. Ta má velkou sytící schopnost a pacient tak zcela podvědomě akceptuje nižší porci jídla při obědě. To pak vede k tomu, že se snadněji přinutí i ke konzumaci odpolední svačiny. Obvykle si po několika dnech tento stravovací režim osvojí a v tomto okamžiku je vhodné již do svačin zařadit ovoce. Zeleninu se nadále doporučuje konzumovat jako přílohu k hlavním jídlům (snídaně, oběd a večeře). Vynechání odpolední svačiny vede u většiny lidí (netýká se jen diabetiků, ale obecně všech osob) k večernímu přejídání a k fenoménu nazývanému "bílý sex" (plenění ledničky ve večerních a nočních hodinách).
Při dietním režimu zahrnujícím svačiny a druhou večeři nedochází k tak výrazným pocitům hladu před obědem a hlavně před večeří. Zejména druhá večeře pak brání večernímu a nočnímu přejídání. Je třeba si uvědomit, že nadměrná konzumace jídla ve večerních hodinách jednoznačně vede k ukládání tuků. Při příjmu 2400 kJ energie při obědě se praticky nic zvláštního nestane, protože se tato energie spálí při běžné fyzické aktivitě v odpoledních hodinách. Stejný příjem energie při večeři obvykle skončí uložením cca 20 až 30 g nově vytvořených tuků. Jednoduše proto, že energetické nároky těla jsou při sledování televize mnohem nižší. Z nadbytečně přijatých živin si pak tělo vytvoří nový tuk a ten uloží do zásoby.
Večeři by měl pacient konzumovat nejlépe mezi 18 až 19 hodinou a pokud jde spát v pozdějších hodinách, pak druhou večeři kolem 21 hodiny. V každém případě by poslední jídlo mělo být zkonzumováno nejpozději 1 hodinu před ulehnutím ke spánku. Ke druhé večeři se příliš nedoporučuje ovoce z důvodů vyššího obsahu jednoduchých cukrů. Jedinou výjimkou je jablko, jehož složení je natolik výjimečné, že je výhodné naučit se jablko konzumovat jako poslední jídlo dne.
Diabetik s normální tělesnou hmotností by neměl přibývat, ale ani ubývat na váze. Měl by proto respektovat i doporučenou energetickou hodnotu stravy. Dnešní možnosti jsou již takové, že diabetik se nemusí omezovat ani v příjmu sladkých jídel, neboť existuje celá řada náhradních nízkokalorických sladidel umožňujících i přípravu těchto sladkostí. Velkým problémem diabetiků 2. typu však je, že při diagnostikované hyperinzulinonemii (nadprodukce inzulinu při jeho současné nižší aktivitě) velice snadno přibývají na váze. Proto by si měli v dietě vedle sacharidů hlídat i celkový příjem energie.
Na tomto místě je vhodné se zmínit o poměrně dobře zpracovaných webových stránkách www.kerbet.cz, které nabízí celou řadu zajímavých informací a hlavně zpracované jídelníčky včetně receptů na přípravu jídel vhodných i pro diabetiky. Předností těchto stránek je, že nenabízí nějaké univerzální recepty sestavené pro všechny diabetiky bez rozdílu, ale výživový program dokáže sestavit jídelníček ušitý doslova na míru, protože zohledňuje věk, pohlaví a tělesné proporce pacienta. Zpracované jídelníčky a výběr jídel jsou koncipovány tak, aby diabetik spolehlivě směřoval k optimální tělesné váze a současně měl vyhovující příjem sacharidů, tuků a bílkovin. Je tam i dobrá kalkulačka, která názorně každému ukáže, jaký je skutečný energetický příjem a porovnává ho s jeho doporučeným příjmem, a to dokonce v průběhu dne. Samozřejmostí je databáze potravin s výživovými údaji a možnost sestavovat si vlastní jídelníčky podle zásad moderní diabetické dietologie. A toto všechno zcela zdarma a prakticky anonymně. Jediné, na co si diabetik při práci s těmito stránkami musí dát pozor, je zvolit variantu diabetes. Jinak mu totiž program nabídne optimalizované jídelníčky a jídla pro zdravého člověka.
Diabetické desatero (desatero diabetika)
Diabetické desatero stručnou formou shrnuje základní principy, které by měl diabetik dodržovat. Při dodržování níže uvedených zásad lze dosáhnout kompenzace diabetu v maximálně možné míře a prakticky plnohodnotného způsobu života. Mnohdy může být dosaženo i stavu, že se hodnota glykémie dostane opět do normálních hodnot. Je však potřeba mít na paměti, že pokud by následně nebyl doporučený režim dodržován, diabetes se opět v plném rozsahu obnoví.
1. Pravidelná strava
Jídlo by mělo být rozděleno na 5 až 6 porcí během dne. Protože je základním požadavkem zajištění rovnoměrného přísunu sacharidů, neměla by být přestávka mezi jídly delší, než 2,5 až 3 hodiny. Jakýkoliv nárazový příjem většího množství sacharidů totiž znamená rozkolísání glykémie. Při delším hladovění se naopak zhoršuje u diabetiků glukózová tolerance.
2. Regulace příjmu sacharidů
Sacharidy jsou nejdůležitější živinou, kterou je nutné při diabetu hlídat. Příjem sacharidů musí být přizpůsoben fyzické aktivitě v průběhu dne. Vyšší množství se může zkonzumovat, pokud bude po jídle následovat procházka do přírody a naopak nižší, pokud bude následující čas využitý ke sledování televizních pořadů. Ráno je u diabetika horší tolerance k sacharidům, proto je potřeba snídat potraviny s nižším obsahem sacharidů. Regulaci v příjmu sacharidů však není možné chápat tak, že čím je příjem nižší, tím je to lepší. Příjem musí být dostatečný a zároveň rovnoměrný v průběhu dne bez větších výkyvů. Také je potřeba vědět, že pro dospělého člověka je nutný minimální denní příjem zhruba 130 g sacharidů. Toto množství sacharidů je potřeba pro zajištění normální funkce mozku. Zdrojem sacharidů jsou všechny pekárenské výrobky z mouky (pečivo, chléb, koláče apod.), těstoviny, knedlíky, brambory a rýže. Je třeba upřednostňovat potraviny s nízkým glykémickým indexem.
3. Omezení příjmu cukrů
Jednoduché cukry (monosacharidy a disacharidy) rychle zvyšují glykémii, a to je nežádoucí jev nejen u diabetiků, ale i u zdravých lidí. U diabetiků je to však obzvláště nebezpečné. Je proto mnohem výhodnější sladit nízkokalorickými sladidly. Vhodný je např. DiaChrom. Jeho největší předností je, že vedle sladící složky obsahuje speciální komplex označovaný jako glukózotoleranční faktor (GTF) s navázaným trojmocným chrómem. Trojmocný chróm se zapojuje do mechanizmů vedoucích k zachování normální hladiny glukózy v krvi. Jinými slovy, pokud se zvýší hladina cukru v krvi, GTF faktor aktivuje inzulín, jehož působením dochází k poklesu koncentrace glukózy na normální hodnotu. Na tomto místě je vhodné zmínit skutečnost, že na trhu jsou dostupná i jiná sladidla s chrómem, která ale jako zdroj chrómu používají pikolinát chrómu. To je zcela jiná sloučenina, než GTF faktor a účinek pikolinátu chrómu je nesrovnatelný s účinkem komplexu chrómu obsaženém ve sladidle DiaChrom.
Zdrojem jednoduchých cukrů je stolní cukr, med, slazené nápoje, sladkosti včetně čokolády, džemy a zralé ovoce. Dalšími zdroji jsou mléko a jogurty. Zelenina obsahuje cukru relativně málo, výjimkou je mrkev, hrách, celer, červená řepa a cibule.
4. Odpovídající příjem tuků
Nadměrný příjem tuků přispívá k nadváze a následně ke zhoršení průběhu cukrovky. Dochází k poškozování cévních stěn a k rozvoji aterosklerózy. Vzrůstá riziko vzniku srdečně-cévních komplikací. Módním trendem je připisovat živočišným tukům samá negativa. Kdo konzumuje živočišné tuky, není "IN". Realita je však trochu jiná. Náš organismus je z energetického hlediska nastavený na živočišné tuky. Proto není nutné živočišné tuky zatracovat, jen je nutné jejich přijímané množství omezit a spotřebu přizpůsobit potřebě těla. Moderní věda ukazuje, že nasycené mastné kyseliny obsažené v živočišných tucích jsou pro tělo mnohem důležitější, než si módní trendy ve výživě připouští. Zřejmě bude muset dojít k přehodnocení přístupu k živočišným tukům.
Pokud to bude někdo přehánět s konzumací rostlinných olejů a zcela se bude vyhýbat spotřebě živočišných tuků, stejně se jim nevyhne. Tělo si jednoduše živočišný tuk vyrobí. Musí být totiž zajištěn určitý poměr mezi živočišnými tuky a rostlinnými oleji. Mimořádně vhodný je rybí tuk, proto je velice žádoucí zařadit do jídelníčku co nejčastěji ryby, a mohou být i tučné. Zajistí se tím nejen příjem velice kvalitní bílkoviny, ale současně i přísun dalších důležitých látek obsažených v rybím tuku.
Z rostlinných olejů lze doporučit olej slunečnicový nebo olivový. Na smažení nebo opékání je však mnohem výhodnější sádlo, a pokud by měl být použitý rostlinný olej, tak jednoznačně řepkový. Slunečnicový a olivový olej není vhodné používat pro tepelnou úpravu. Smažená jídla by se měla konzumovat opravdu jen příležitostně, nejsou to zrovna jídla odpovídající zdravé výživě. Výborným zdrojem kvalitních olejů jsou ořechy, zejména pak vlašské.
5. Vyvarovat se nadbytečnému příjmu bílkovin
Optimální příjem bílkovin je 0,7 až 1,0 g na 1 kg tělesné hmotnosti. Lze akceptovat i 1,2 g na kg váhy, pokud bude převládajícím zdrojem bílkovin mléčná bílkovina kasein (tvaroh a výrobky z tvarohu). Vyšší příjem bílkovin není žádoucí, protože se zvyšuje zatížení ledvin a jater. Navíc mají bílkoviny stejný energetický obsah, jako mají sacharidy, takže jsou významným dodavatelem energie. Musí se s nimi tedy počítat při optimalizaci jídelníčků z pohledu energetického příjmu.
Hlavním zdrojem bílkovin je maso, vaječný bílek a mléčné výrobky z tvarohu nebo sýr cihla. Luštěniny by se měly konzumovat střídmě, určitě ne večer. Sója je vzhledem k prokázaným alergenním účinkům v poslední době předmětem velkých diskuzí, měla by se proto konzumovat velmi uváženě. V rozumném množství (zhruba 1 x za týden) lze jíst i libové uzeniny. Jednoznačně se doporučuje preferovat bílé maso (ryby a drůbež) před červeným (hovězí a vepřové).
6. Ovoce a zelenina pomáhají
Ovoce je zdrojem jednoduchých cukrů a proto se do jídelníčků zařazuje spíše ke svačině. Zelenina je zdrojem kvalitní vlákniny a vykazuje efekt prolongace glykémie - glykémie nestoupá tak rychle, její zvyšování je pozvolné a v delším časovém úseku. Inzulín tak má dost času na to, aby narůstající glykémii snadněji zvládl. Zelenina by měla být co nejčastěji konzumována jako příloha k hlavním jídlům. Nejlepší vliv na průběh glykémie má košťálová zelenina. Výhodné jsou papriky, rajčata nebo okurek. Ovoce a zelenina by se měly stát každodenní součástí jídelníčku. Zvláštní postavení má vzhledem ke svému složení a dietetickým účinkům jablko, které se doporučuje jíst co nejčastěji jako poslední jídlo dne.
7. Dodržování pitného režimu
Jednoznačně je vhodné upřednostňovat neslazené nápoje, čaj nebo vodu. Čaj se doporučuje sladit nízkokalorickým sladidlem, velmi dobře se osvědčil již zmíněný DiaChrom, protože jeho aktivní složka má příznivý vliv na průběh glykémie. Čaj slazený medem se chová stejně, jako sladké limonády nebo džusy. Limonády slazené cukrem (příp. fruktózou) nebo přírodní džusy je potřeba pít v malém množství a je třeba si uvědomit, že jsou zdrojem jednoduchých cukrů, které rychle zvednou glykémii. V době vykonávání nějaké fyzické práce lze vypít i menší množství (cca 2 až 3 dcl) slazeného nápoje, protože se dodaný cukr během aktivního pohybu spálí.
Je třeba se vyhýbat alkoholu. Přitom se nejedná o striktní zákaz, malá konzumace vína (1 až 2 dcl obden) není většinou na závadu. Rizikový je tvrdý alkohol nebo pivo. Kombinace vyšších dávek alkoholu a cukrovky je závažným problémem. Výrazně se zhoršují doprovodné projevy cukrovky, zejména vzrůstá sklon k nadváze, výrazně se zrychluje poškozování cév, mnohem rychleji se projeví onemocnění dolních končetin, ledvin a zhoršování zraku.
8. Udržování optimální váhy
Pokud je váha odpovídající věku, je třeba si hlídat množství sacharidů. Při nadváze se jídelníček upravuje i s ohledem na celkový příjem energie. Obvykle již snížení hmotnosti zhruba o 5 až 10 % původní váhy znamená výrazné zlepšení stavu cukrovky.
9. Kontrola glykémie
Léčba cukrovky je založena na dobré spolupráci pacienta a lékaře. Jít na kontrolu s tím, že se den před kontrolou dodrží abstinence alkoholu nebo se nejí žádné sladkosti jen proto, aby výsledky vyšly a doktor byl spokojený, vůbec nic neřeší. Lékař musí znát pravý stav věci, jen tak může aplikovat úspěšnou léčbu. Proto je nutné dodržovat veškeré pokyny, které lékař vydá. Pokud doporučí průběžnou kontrolu glykémie pomocí glukometru nebo testačních proužků, je třeba ji provádět svědomitě a podle poskytnutých pokynů. Jinak nemají význam.
10. Pohybová aktivita
Pohyb je při diabetu stejně důležitý, jako je úprava jídelníčku. Nejlepší pohybovou aktivitou je chůze. Úprava stravovacích návyků bez pohybové aktivity nevede k požadovanému cíli. Doporučuje se aspoň 4 až 5 x týdně absolvovat zhruba hodinovou procházku, přičemž rychlost chůze se přizpůsobuje fyzickým možnostem.
Související články
Odkazy
Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Kreslené obrázky podléhají autorským právům. Seznam použité literatury naleznete zde.