Cyanóza
Cyanóza
Popis onemocnění
Starší název je zsinalost. Rozlišují se 4 typy cyanózy. Centrální cyanóza vzniká při nedostatečném okysličování krve v plicích jako důsledek různých onemocnění dýchacích cest a plic. Další příčinou může být nízký tlak (nízký parciální tlak kyslíku – pobyt ve vysokých horách) případně některé srdeční vady. Kůže je postižena rovnoměrně po celém těle, je teplá a cyanóza se projevuje i na sliznicích. Periferní cyanóza vzniká v důsledku hypoxie. Methemoglobinová cyanóza je způsobená zvýšením tvorby methemoglobinu (nad 15 g v litru krve) a sulfhemoglobinová cyanóza vzniká při zvýšeném příjmu sulfidů (siřičitanů) ve střevě. Reakcí siřičitanu s hemoglobinem vzniká sulfhemoglobin a k vyvolání této cyanózy stačí, aby se vytvořila koncentrace 5 g sulfhemoglobinu v litru krve. U kojenců je velkým nebezpečím konzumace vody s vyšším obsahem dusičnanů. Činností střevní mikroflóry totiž dochází k redukci dusičnanů na dusitany a tyto pak reagují s hemoglobinem za vzniku methemoglobinu. Podobný efekt vyvolá nitrobenzen, sulfoamidy (anilinsulfoamidy) a fenacetin.
Cyanóza může být zapříčiněna sníženým příjmem kyslíku (např. astma, chronická bronchitida, cizí těleso v dýchacích cestách apod.), sníženým vstřebáváním kyslíku (např. plicní fibróza, plicní karcinom), sníženou perfuzí plic (vrozená srdeční porucha) a také sníženou vazební schopností krve pro kyslík (např. otrava oxidem uhelnatým).
Jak se onemocnění projevuje
Vzniká při nedostatečném okysličování krve, když se zvýší podíl redukovaného hemoglobinu (deoxyhemoglobinu) nad 50 g v litru krve. Dochází k nafialovělému, namodralému nebo temně modrému zbarvení kůže nebo sliznic. Příčinou vzniku cyanózy je přítomnost deoxyhemoglobinu, methemoglobinu nebo sulfhemoglobinu v krvi. Onemocnění se nemusí objevit u anémie ani při hypoxii, většinou se ale projeví při polyglobulii. Přítomnost cyanózy je hodně závislá na stavu cévního systému.
V případě centrální cyanózy dochází k modrofialovému zbarvení na kůži i na sliznicích. Dobře patrné je na rtech, na jazyku a na ušních lalůčcích. Při plícní hypertenzi a při pravolevém srdečním zkratu mají horní končetiny normální zabarvení, naopak dolní končetiny jsou namodralé.
Periferní cyanóza se projevuje namodralým zbarvením pouze na kůži, sliznice jsou obvykle normální. Nejvýrazněji se zmodrání projeví na rtech, ušních lalůčcích a někdy i na nose (špička nosu je viditelně namodralá až fialověmodrá). Tento typ cyanózy vzniká v důsledku pomalého proudění krve v periferních tkáních při současné zvýšené spotřebě kyslíku v těchto tkáních. Častou příčinou u zdravého člověka je působení chladu, především při proudění chladného vzduchu. Obvykle se projeví při žilních uzávěrech, srdečním selhání, při šoku apod.
Methemoglobinová cyanóza se projevuje typickým hnědavým zabarvením.
Diagnóza onemocnění
Při stanovení diagnózy se pozornost zaměřuje na kardiovaskulární a dýchací systém. Provádí se rozbor krve, RTG plic a hrudníku, EKG apod. Velkou roli hraje přítomnost jakéhokoliv srdečního a plicního onemocnění, dědičné vlohy, možný kontakt s některými chemikáliemi a plyny (oxidy siřičitý a uhelnatý).
Možné způsoby léčby
Léčba se provádí podle zjištěné příčiny. Obecně se nasazuje kyslík (oxygenoterapie, ventilace). Při mírných potížích může být vhodné podávat kyselinu askorbovou a zahřívat cyanotickou část těla.
Související články
Odkazy
Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Kreslené obrázky podléhají autorským právům. Seznam použité literatury naleznete zde.