Vlasy, nehty, otázky a odpovědi, živiny pro vlasy a nehty
Vlasy a nehty - otázky a odpovědi
Když se upraví výživa tak, aby se dosáhlo zlepšení kvality vlasu, za jak dlouho se dají pozorovat nějaké výsledky?
Kůže na hlavě je přibližně 1 cm silná a dno vlasového váčku je zanořeno průměrně v hloubce 0,8 až 0,9 cm. Za měsíc se vlas prodlouží asi o 1,2 až 1,5 cm. Od okamžiku změny v přísunu živin dochází asi k 3 až 5 denní prodlevě, než se tato změna začne projevovat u kmenových buněk vlasových váčků. Bude tedy trvat přibližně 3 týdny, než se potomstvo kmenových buněk vzniklé za nových podmínek dostane k povrchu pokožky. Pokud chceme prokazatelně zhodnotit kvalitu nově se tvořícího vlasu, měla by se hodnotit délka minimálně 2 až 3 cm. Takže objektivně hodnotitelné výsledky lze získat po 2 až 3 měsících.
Ovšem je nutné přihlédnout k celkovému zdravotnímu stavu a důležitým faktorem negativně ovlivňujícím tvorbu vlasů je případný dlouhodobě působící stres. Samozřejmě velký vliv hraje i používaná vlasová kosmetika.
Jak ovlivňuje vlasová kosmetika odolnost vlasů?
Jedná se o velice složitou a obsáhlou problematiku. Proto připravujeme samostatný článek, který tuto oblast péče o vlasy podrobně vysvětlí.
Je pro tvorbu vlasů důležitý vitamín C?
Jedná se o matoucí informaci ve smyslu dávat jablka s hruškami dohromady. Kyselina askorbová (vitamín C) se podílí na tvorbě kolagenu, což je významná složka kůže. Ve vlasech a nehtech je však kolagenu velice málo, dokonce vyšší podíl kolagenu by zhoršoval kvalitu vlasů. Proto se ho vlasové buňky v určitém stádiu vývoje zbavují. Ve vlasech a nehtech je keratin, což je zcela něco jiného.
Kyselina askorbová určitým způsobem opětovně aktivuje enzymy, které modifikují prolin na hydroxyprolin a lysin na hydroxylysin. Všechny tyto čtyři aminokyseliny jsou pro tvorbu kolagenu nezastupitelné. Proto je i význam kyseliny askorbové ve vztahu ke kolagenu tak velký. Tyto hydroxylované aminokyseliny jsou v keratinu obsaženy sporadicky, a proto je význam kyseliny askorbové pro tvorbu keratinu zanedbatelný.
Kyselina askorbová také udržuje aktivní enzym lysyloxidasu, která umožňuje přeměnu lyzinu na reaktivní aldehyd. Díky tomu vznikají příčné vazby, které jsou důležité pro odolnost kolagenních vláken vůči mechanickému namáhání.
Kyselina askorbová je tedy významná především pro buňky kůže, její význam pro buňky vlasů je výrazně menší. Množství vitamínu C získaného z běžně konzumované stravy je plně dostačující (pokud se někdo zcela nevyhýbá ovoci a zelenině).
Jakou roli hraje železo a měď při tvorbě vlasu?
V buňkách jsou obsaženy enzymy, které jsou odpovědné za oxidační procesy. Díky procesu oxidace se modifikuje aminokyselina lysin na reaktivní aldehyd, který je pak schopen vytvářet podobné můstky, jako to tvoří aminokyselina cystein v keratinu. Těmito lysinovými můstky se stabilizují vlákna kolagenu. Tento enzym potřebuje pro svoji činnost měď. Pokud je měď ve formě kationtu Cu+, je enzym aktivní a je schopen žádoucím způsobem oxidovat lysin. Při této oxidaci se kationt mědi mění na Cu2+. Aby mohl enzym dále pracovat, musí pomoci kyselina askorbová, která kationt mědi opět vrátí do stavu Cu+.
Podobný proces probíhá u jiného enzymu, kde je přítomen kationt železa. V tomto případě upravuje kyselina askorbová Fe3+ na Fe2+.
V obou případech se jedná o biochemické procesy, které se netýkají tvorby keratinu. Význam mědi a železa je při tvorbě struktury vlasu malý. Obohacením případného doplňku stravy těmito prvky v rozumné dávce se však nic nepokazí, nelze ale od tohoto přídavku očekávat žádné zázraky. Je to spíše určitá pojistka, ale bez výraznějšího viditelného efektu na vlasy.
Je pravda, že by se vitamín C neměl podávat současně se železem? Prý ztrácí účinek.
Kyselina askorbová se v přítomnosti iontů železa a kyslíku rozkládá a skutečně tím ztrácí biologickou účinnost. Objektivně řečeno, tato reakce však probíhá dostatečně rychle pouze v roztoku, takže se to týká pouze přípravků, které se před konzumací rozpouští ve vodě. V suchém stavu (například v tabletách nebo kapslích) tato reakce probíhá jen velmi pomalu. Pravdou ale je, že i v tabletách se díky železu kyselina askorbová částečně rozkládá. Stupeň rozkladu je tím větší, čím déle je tableta skladována.
Kombinace železa a kyseliny askorbové v doplňcích stravy se používá z jiného důvodu. Železo se snadno oxiduje na trojmocný kationt Fe3+. A to dokonce i v průběhu trávení potravy. Protože železo se dokáže vstřebávat pouze jako Fe2+, přidává se kyselina askorbová jako redukční činidlo, které má za úkol oxidované železo vracet zpět do stavu Fe2+. Tím ovšem kyselina askorbová ztrácí schopnost vystupovat jako vitamín a pokud toho tělo chce dosáhnout, musí kyselinu askorbovou zpátky upravit. Je to pro něj však náročnější reakce.
Kombinace železa s vitamínem C se používá především u přípravků pro podpoření léčby anémie. Pokud se aplikuje vitamín C s cílem podpořit obranné reakce proti infekcím nebo pro podpoření tvorby kolagenu (například pro zlepšení stavu pokožky), měl by se podávat odděleně od železa.
Jaký vliv má kyselina para-aminobenzoová na růst vlasů?
To se zatím spolehlivě neví. Faktem je, že tělo člověka kyselinu para-aminobenzoovou (další označení je 4-aminobenzoová kyselina nebo také zkratkou PABA) nedokáže vyrábět a proto musí být přivedena potravou. Chová se tedy jako vitamín. Je rovněž součástí molekuly kyseliny listové, která ovlivňuje procesy přeměny některých aminokyselin. S největší pravděpodobností PABA působí prostřednictvím střevní mikroflóry tím, že ve střevě stimuluje bakterie k produkci kyseliny listové, kterou pak náš organismus vstřebává do krve.
Dále se předpokládá, že by případný pozitivní efekt PABA na vlasy mohl nastat v součinnosti s působením kyseliny pantothenové. V odborné literatuře byly publikovány údaje, které naznačují, že PABA podporuje účinek kyseliny pantothenové právě v metabolismu aminokyselin. Protože aminokyseliny jsou základem vlasu, odvozuje se od této skutečnosti i možný pozitivní účinek PABA. Kolik by ale měla denní dávka PABA obsahovat, na to se názory různí. Někteří odborníci uvádí, že dávka 10 mg za den je dostatečná, jiní uvádí hodnoty až 50 mg. Zřejmě ale bude stačit 20 až 30 mg za den.
Nejsou zatím publikovány žádné studie, které by exaktním a prokazatelným způsobem potvrdily účinek přídavku PABA do přijímané potravy na zlepšení kvality vlasů. Doporučení vychází stále pouze z určitých předpokladů.
Bylo by možné nějakým způsobem srovnat výrobky Revalid, Revitalon, Viaderm, Capimin a Biosil plus?
Porovnání možné je, ale jedná se o poměrně složitou odpověď. Aby byla zajištěna co největší objektivita porovnání, byl zpracován samostatný článek, ve kterém jsou podrobně stanovena i srovnávací kritéria. Odkaz na tento článek je zde.
Pro tvorbu keratinu jsou důležité všechny aminokyseliny. Proč se zdůrazňuje vliv cysteinu?
Pro tvorbu keratinu jsou skutečně důležité všechny základní aminokyseliny, kterých je 20. Velice také záleží na jejich vzájemném poměru. Pravdou ovšem je, že 18 z nich je v dostatečném množství obsaženo ve všech živočišných bílkovinách. Pokud je tedy strava pestrá a obsahuje denně nějaké maso, mléčné výrobky a občas vejce, je zajištěno dostatečné množství všech těchto 18 aminokyselin v potřebném množství.
Problém nastává u sirných aminokyselin cysteinu a methioninu. Pouze ve vejci a v mase je těchto aminokyselin dostatek. Aby však byla pokryta denní potřeba, bylo by třeba konzumovat minimálně 2 až 3 vejce denně nebo aspoň 140 g masa. Málokdo však taková množství vajec nebo masa pravidelně denně konzumuje a také to ze zdravotního hlediska není dobré. Proto je příjem cysteinu a methioninu obvykle nižší, než by bylo potřeba. Tyto aminokyseliny se stávají limitující, a i kdyby ostatní byly v přebytku, tělo je nedokáže využít. Procesy výstavby keratinu (obecně všech bílkovin) se vždy řídí podle té aminokyseliny, které je nejméně.
Růst vlasů není proces, jehož omezení by nějak poškodilo základní životní funkce. Proto se při nižším příjmu sirných aminokyselin pro organismus nic vážného neděje. Jednoduše zpomalí jejich růst a obvykle se trošku zhorší jejich struktura (jsou tenčí, obsahují méně sirných můstků, a proto se snadněji lámou a třepí). Jakmile se poměry ve výživě zlepší, začnou vlasové buňky produkovat i kvalitnější keratin. Proto je kvalita vlasů odrazem kvality našeho stravování.
Cystein si tvoří tělo z methioninu. Nestačí tedy dodávat jen methionin?
Cystein je aminokyselina, která rozhoduje o kvalitě keratinu a v tomto svém účinku je nezastupitelná. Pravdou je, že si naše tělo dokáže cystein vyrobit z methioninu a také si ho takto běžně vyrábí. Má to však malý háček. Aby cystein mohl vzniknout, musí spolu zreagovat methionin a další aminokyselina serin. Navíc je pro tuto rekci nutná součinnost pyridoxinu (konkrétně ve formě pyridoxalfosfátu). Bez serinu není tvorba cysteinu z methioninu možná. Běžná potrava obsahuje serinu relativně málo (málo pro podpoření růstu vlasů, pro základní reakce serinu v těle však toto množství stačí), a pokud někdo používá methionin pro podpoření růstu vlasů a zlepšení jejich kvality, musí zajistit i výrazně vyšší příjem serinu. Tvrzení, že si tělo serin vyrobí v potřebném množství bohužel v tomto případě neobstojí. I když je serin postradatelná aminokyselina, ještě to neznamená, že si ji tělo dokáže pro podpoření růstu vlasů vyrobit dostatečné množství ve správném okamžiku. Serin se v těle tvoří z aminokyseliny glycinu a tato reakce může probíhat pouze za součinnosti kyseliny listové a pyridoxalfosfátu.
Kvalitní keratin (tedy i kvalitní a pevné vlasy) tvoří tělo jen v období blahobytu, tedy v době, kdy má přirozeně dostatek všech aminokyselin, především pak cysteinu. Pokud má cysteinu málo, vytváří spíše horší kvalitu vlasů a vůbec nemá snahu vytvářet větší množství cysteinu z methioninu. Už i proto, že dostupný serin využívá přednostně pro jiné procesy a růst vlasů v dané chvíli není na pořadu dne. Serin je totiž výchozí látkou pro syntézu mnoha dalších sloučenin, které jsou pro tělo mnohem důležitější, než je růst vlasů. Takže tělo bude vždy upřednostňovat tvorbu těchto sloučenin a případná tvorba cysteinu pro tvorbu keratinu je na žebříčku důležitosti na hodně nízké úrovni.
Pokud tedy chceme dosáhnout růstu kvalitních a pevných vlasů, je nutné zajistit přísun cysteinu anebo methioninu současně se serinem. Serinu je obecně v potravinách poměrně málo a v případě masa je jeho obsah nižší než 65% potřebného množství (vztaženo k ideálnímu proteinu). Jednou z mála potravin, které obsahují dostatečné množství serinu, je tvaroh.
Je nutné polykat nějaké tablety?
Ano i ne. Odpověď na tuto otázku je složitá. Problém spočívá v tom, že současný životní styl nezaručuje dostatečnou pohybovou aktivitu, která by zajistila spálení nadbytečných živin. Pokud budeme chtít mít kvalitní vlasy, musíme zajistit zvýšený příjem masa nebo vajec. Tím splníme podmínku zajištění příjmu sirných aminokyselin. Přijaté množství masa však současně do těla dodá nadbytek ostatních 18 aminokyselin, které tělo musí nějak zpracovat. Udělá to tak, že z přebytku začne vyrábět energii. Pokud však tuto energii tělo nevydá fyzickou námahou, okamžitě ji začne ukládat ve formě tuků. Takže výsledkem budou sice krásné vlasy, ale budeme se pěkně zakulacovat.
Druhou variantou je příjem pouze takového množství masa a vajec, které naše tělo spotřebuje na pokrytí činností, které běžně provádíme. Tím se ale zákonitě projeví deficit sirných aminokyselin. Tento deficit ale můžeme pohodlně vyrovnat vhodným doplňkem stravy. Efekt na vlasy bude stejný jako v prvním případě, ale bez rizika zvyšování váhy.
Proč se na vlasy doporučuje vitamín B6?
Pyridoxin (vitamín B6) je klíčovou látkou při přeměně aminokyselin. Laicky řečeno, pokud by se stalo, že některá z postradatelných aminokyselin by byla přítomna v množství nižším, než by tělo v dané chvíli potřebovalo, dokáže si potřebné množství vyrobit. Bez pyridoxinu to ale nejde. Pyridoxin je tedy pro podporu růstu vlasů a zlepšení jejich kvality velice důležitý.
Pyridoxinu však musí být tak akorát. Pokud je jeho příjem nadbytečný (uvádí se nad 6 až 8 mg za den včetně příjmu z potravy) výrazně podporuje ukládání podkožního tuku. Stimuluje totiž proces deaminace některých nadbytečných aminokyselin a z nich má pak tělo tendenci vyrábět tuk. Prakticky spolehlivě to zafunguje v případě, kdy je v těle současně zvýšené množství biotinu.
Biotin podporuje tvorbu tuku?
Biotin je klíčovou látkou v těle, která umožňuje tvorbu tuku i z cukrů a škrobů, tedy z jakéhokoliv jídla připraveného z cukru a mouky. Čím více biotinu v těle je, tím lépe tento proces probíhá. Jedná se o fyziologickou reakci, kterou tělo zužitkovává nadbytečně přijaté cukry a škroby. Je-li však biotinu příliš mnoho (uvádí se nad 200 až 250 μg za den), probíhají již tyto procesy příliš efektivně a výsledkem bývá obvykle zvětšování tukové tkáně a navyšování váhy. Pokud začne spolupůsobit i nadbytek pyridoxinu, dokáže tělo díky biotinu vyrábět tuky i z nadbytečně přijatých aminokyselin.
Biotin je pro vlasy velice důležitý. S jeho příjmem bychom však měli být obezřetní, obzvláště pokud patříme mezi ty, kteří trošku zápasí s udržováním váhy. Jeho příjem bychom neměli zvyšovat nad uvedených 200 μg za den. Za optimální příjem z pohledu vlasů se uvádí hodnota 120 až 150 μg za den, nejlépe rozdělit na 2 dávky s odstupem minimálně 4 hodin.
V souvislosti s kvalitou vlasů se zdůrazňuje vliv biotinu a pantothenanu. Jak jsou tyto vitamíny důležité ve srovnání s jinými látkami?
Je to jako budovat stavbu. Bez cihel a malty nelze budovu postavit. Většinou jsou potřeba větší cihly pro stavbu obvodových stěn a menší, které se používají pro stavbu příček. Jakmile jsou však cihly a malta k dispozici, je celá řada způsobů, jak stavbu zefektivnit. Lze pozvat více zedníků, použít výkonnější míchačku, mít dobré lešení a využít celé řady strojů, které stavbu ulehčí, zrychlí a hlavně zkvalitní odvedenou práci.
Podobně je to s vlasy. Pokud budou k dispozici všechny aminokyseliny (cihly) pro vytvoření keratinu a dostatek cysteinu (malta), mohou vlasové buňky začít tvořit. K tomu potřebují různé účinné látky. Jednou z důležitých je pyridoxin, ten totiž umožňuje tělu vyrábět si některé aminokyseliny (týká se to jen postradatelných aminokyselin), které by mohly být v nedostatku. Je to jakoby na stavbě byla speciální pila, která by z větších cihel dokázala nařezat menší pro stavbu příček. Pyridoxin by v tomto názorném příkladu plnil funkci pily. Pokud však budou chybět velké cihly, stavba se zastaví. Takže pro tvorbu vlasů jsou nejdůležitější aminokyseliny.
Biotin a pantothenan fungují podobně jako lešení nebo různé stroje, které usnadňují práci zedníkům, ale stavba by mohla pokračovat i v případě, kdy jejich příjem bude výrazně omezen (v potravě je vždycky přítomno nějaké množství, které stačí na omezený provoz). Stavba bude sice trvat déle a zřejmě bude méně kvalitní, ale i za těchto podmínek lze ve stavbě pokračovat. Vliv biotinu a pantothenanu je důležitý, ale je značně přeceňován. Navíc jejich účinek není úměrný přijímanému množství. Neplatí, že čím více pantothenanu a biotinu se přijme, tím bude růst a kvalita vlasů lepší. Pokud na stavbě bude stačit jedno lešení a dvě míchačky, tak přivezení dalších bude znamenat pouze to, že budou opodál složené a na procesu výstavby se nebudou podílet.
Podobnou funkci mají i minerální látky a další vitamíny. Pro růst vlasů jsou důležité, ale odvádět svoji práci mohou až ve chvíli, kdy budou mít vlasové buňky z čeho stavět.
Je lepší používat přípravky jen s jednou účinnou látkou nebo přípravky, které obsahují všechny potřebné látky?
Odpověď na tuto otázku je mimořádně složitá a pravdu mají zastánci obou variant. Vždy je nutné posoudit aktuální stav ve všech souvislostech. Je však třeba zdůraznit, že co platí u jednoho člověka, nemusí platit u druhého. Vzhledem ke složitosti této problematiky bude zpracován samostatný článek, který tuto problematiku více vysvětlí.
Má význam obohacovat přijímanou stravu o tyrosin formou doplňku stravy?
Pokud je tato otázka formulována ve vztahu k barvě vlasů, pak zní odpověď prakticky ne. Tyrosin je aminokyselina, ze které vlasové buňky vyrábí barvivo melanin, který dává vlasům barvu. Proč tedy nemá cenu obohacovat potravu tyrosinem? Důvod spočívá v mechanismu, jakým je v těle s tyrosinem nakládáno.
Předně je třeba si uvědomit, jak se živiny vstřebávají. Všechny živiny přijaté z potravy vede krev nejprve do jater. Jaterní buňky mají vysoký obsah enzymů, které přeměňují tyrosin na fumarát a acetacetát. Obě tyto látky jsou využívány pro tvorbu dalších sloučenin. Určitá část tyrosinu se krevním řečištěm dostává do dalších tkání, a buď je zde tyrosin využit pro tvorbu bílkovin, nebo je rozkládán podobně jako v játrech. Určitá část je v nadledvinkách přeměněna na hormon adrenalin. Část tyrosinu se zabudovává do speciální bílkoviny thyreoglobulinu, ze které pak vznikají hormony štítné žlázy thyroxin a trijodthyronin. Jen zcela nepatrná část tyrosinu se dostává až k vlasovým buňkám. Toto množství však na odpovídající tvorbu melaninu nestačí. Stačí si jen uvědomit, že z 5,5 l minutového srdečního výdeje projde játry, kosterním svalstvem a ledvinami přibližně 3,7 l krve, srdcem a mozkem asi 1 l krve, tukovou tkání, vazivovou tkání a kostmi asi 0,5 l krve a kůží jen 0,3 l. Pokud přepočteme plochu kůže těla ve vztahu k ploše kůže na hlavě, pak pokožkou hlavy v klidu projde za minutu přibližně 0,01 l krve. Toto množství krve není schopno přivést dostatečné množství tyrosinu, protože než se do pokožky dostane, stačí jej zpracovat buňky svalů, jaterní buňky a buňky kůry nadledvinek.
Proto vlasové buňky využívají aminokyselinu phenylalanin (česky fenylalanin), ze které si velice snadno vyrobí tyrosin a ten pak používají k tvorbě melaninu. Má to velkou výhodu, protože tyrosin vznikne až na místě a není vystaven „útoku“ enzymů jiných tkání, které by měly snahu jej přeměnit na jiné sloučeniny. Tuto skutečnost potvrzuje i zjištění, že vlasové buňky vykazují vysokou aktivitu enzymu fenoloxidásy, která je odpovědná za přeměnu phenylalaninu na tyrosin a dále pak až na melanin. Phenylalanin je v těle přeměňován výrazně pomaleji a tím je i vytvořen předpoklad k tomu, aby se dostatečné množství phenylalaninu dostalo až do buněk kůže a buněk vlasových váčků. Dokonce i bílkoviny svalů, adrenalin a hormony štítné žlázy jsou z větší části vyráběny z tyrosinu, který se tvoří z phenylalaninu a jen malá část tyrosinu je využita z tyrosinu vstřebaného z potravy. Důvodem je opět snaha příslušné tkáně vyrobit si tyrosin až na místě a naplno jej využít pro tvorbu potřebných látek.
Pro podpoření procesů tvorby melaninu tedy nemá cenu potravu o tyrosin obohacovat. Mnohem výhodnější a účinnější je zajistit dostatečný přísun aminokyseliny phenylalaninu. Pokud by se však přece jenom někdo rozhodl jít cestou tyrosinu, musí být pro dosažení efektu na vlasy zajištěn příjem minimálně 2.000 mg (2 g) tyrosinu denně.
Související články
Odkazy
Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Kreslené obrázky podléhají autorským právům. Seznam použité literatury naleznete zde.