Draslík
Draslík (K)
Charakteristika
Draslík patří do skupiny alkalických kovů, které jsou z chemického hlediska nesmírně reaktivní. Sloučeniny draslíku jsou známé od starověku. Kovový draslík izoloval v roce 1807 jako 29 letý Humphry Davy a byl to ve své době velkolepý úspěch. Je osmým nejrozšířenějším prvkem v horninách zemské kůry hned za sodíkem. Draslík je základní prvek nezbytný pro růst a fungování všech živých buněk.
Atomové číslo je 19. Vyskytuje se ve formě 3 přírodních izotopů, z nichž je 1 radioaktivní. Atomová hmotnost je 39,0983. Teplota tání je 63,2°C, teplota varu 765,5°C a hustota 0,856 g/cm3.
Přirozené zdroje
V následujícím přehledu jsou uvedeny vybrané potraviny, které se nejčastěji v jídelníčku běžného konzumenta objevují. Hodnoty jsou převzaté z dánské databáze potravin.
Při průměrné skladbě přijímané potravy se odhaduje denní příjem u dospělého člověka zhruba na 4.000 mg, což je asi dvojnásobek potřebného množství.
Denní potřeba
Denní potřeba se uvádí u dětí 550 až 1.200 mg; pro děti nad 8 let 700 až 1.650 mg; pro ženy 1.800 až 3.800 mg a pro muže a těhotné ženy 2.200 až 5.200 mg. U kojících žen činí denní potřeba přibližně 5.000 mg. Rozpětí je, podobně jako u sodíku, poměrně široké a závisí opět na složení stravy a celkové fyzické zátěži. Při vyšším příjmu bílkovin by měl být zajištěn i vyšší příjem draslíku.
Doporučená denní dávka draslíku je v ČR stanovena vyhláškou na 2.000 mg (cca 51 mmol, 1 mmol = 39,1 mg).
Projevy předávkování
Pokud není poškozena funkce ledvin, není možné vyvolat předávkování draslíkem (hyperkalémii). O hyperkalémii se mluví v okamžiku, kdy se v séru zvýší koncentrace nad 5,5 mmol/l. Život ohrožující jsou koncentrace již nad 6,5 mmol/l. Pouze při selhání ledvin, při pokročilé dehydrataci nebo po intenzivním šoku může dojít ke zvýšení obsahu draslíku v séru. Příznakem zvýšené koncentrace jsou poruchy rytmu srdeční činnosti a útlum centrální nervové soustavy. Doprovodnými projevy může být zmatenost, slabost, ztrnulost, brnění končetin a ochablost srdečních svalů.
Projevy nedostatku
Nedostatek draslíku (hypokalémie) je u zdravého člověka obtížně vyvolatelný, neboť jeho příjem potravou je více než dostatečný. Může se však projevit jako doprovodný jev u celé řady onemocnění, zejména u postoperačních stavů, pokud byly delší dobu podávány infuze bez draslíku. Deficit lze také očekávat při dlouhotrvajících průjmech a při nízkých příjmech bílkovin. Zvýšené vylučování draslíku způsobují také některá léčiva, káva a alkohol. Projímadla obecně zvyšují vylučování draslíku stolicí, a protože se vylučování ledvinami nemění, vyvolávají projímadla deficit draslíku.
Dlouhodobější nedostatek se může projevit vážným poškozením ledvin. Příznakem nedostatku je svalová slabost, dráždivost a lze pozorovat tzv. cvalový rytmus srdce, který se může objevit i v klidu. Zdánlivý nedostatek draslíku lze navodit vysokým příjmem sodíku. Poměr příjmu draslíku k sodíku by měl být přibližně 2 až 2,6:1 ve prospěch draslíku. Ve starším věku by měl být mírně vyšší, přibližně 3:1. Lidé užívající diuretika by měli mít přívod draslíku zvýšen.
Protože není nedostatkem draslíku ovlivněna jen funkce kosterního svalstva, ale i vnitřních orgánů, projevuje se to změnami činnosti především střev. Dochází ke zpomalení peristaltiky, což může vyústit až k ochrnutí tenkého střeva. Objevují se také již zmíněné poruchy srdečního rytmu a dilatace (roztažení) srdce. Tyto změny jsou patrné v charakteristickém průběhu EKG.
Biochemická aktivita
Draslík je prvek vytvářející v těle spolu se sodíkem životně důležitý elektrolyt. Spoluvytváří a udržuje elektrochemický potenciál na membránách buněk. V těle se vyskytuje ve formě kationtu K+. Jeho koncentrace v extracelulárním prostoru je 4,5 mmol/l, v intramolekulárním prostoru je 120 až 150 mmol/l. Z uvedených údajů by se mohlo zdát, že se jedná o vnitrobuněčný prvek. Ve skutečnosti probíhá neustálá výměna mezi vnějším a vnitřním prostředím buňky. Draslík má zásadní postavení v buněčném metabolismu, především při fixaci energie v makroergních fosfátech, při kontrakci svalových buněk a při přenosu nervových vzruchů.
Využitelnost draslíku
Využitelnost z potravin je vysoká, přičemž není rozhodující, zda se jedná o živočišnou nebo rostlinou potravu. Průměrný příjem je kolem 100 mmol/l za den, z toho se asi 90 % vyloučí ledvinami, zbytek stolicí. Pro výrobu doplňků výživy se nejčastěji používá chlorid draselný, bikarbonát draselný nebo fosforečnany. Ve všech těchto případech je využitelnost draslíku velmi dobrá. Vylučování se děje ledvinami, přičemž jejich schopnost vylučovat draslík je nejlepší ze všech prvků. Právě z těchto důvodů je prakticky vyloučeno u zdravého člověka dosáhnout perorálně (podávání ústy) předávkování draslíkem.
Doporučené doplňky stravy
Zajímavým doplňkem stravy obsahujícím mimo jiné i draslík, je Lactavit. Za zmínku určitě stojí ještě VitalChrom Shake R, což sice není doplněk stravy, ale jeho složení je velice dobré. Jedná se o potravinu pro zvláštní výživu, která obsahuje 34 nutričně významných látek a byla vyvinuta pro potřeby stravovacího režimu směřující k udržování optimální hmotnosti.
Související články
Odkazy
Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Kreslené obrázky podléhají autorským právům. Seznam použité literatury naleznete zde.