Jód
Jód
Charakteristika
Obsah jódu v těle dospělého člověka činí asi 50 mg. Z tohoto množství je asi 15 mg obsaženo ve štítné žláze. Zbytek je z převážné části obsažen v hormonech štítné žlázy, transportovaných do ostatních buněk těla nebo v jejich rozkladných produktech. Jód je tak aktivátorem několika enzymů, mimo jiné již dříve zmiňované α-amylázy, štěpící škroby.
Přirozené zdroje
| Průměrný obsah jódu v potravinách (μg/kg) |
|---|
| hovězí maso | do 100 |
| vepřové maso | do 80 |
| hovězí játra | do 100 |
| vejce | 100 |
| sýr ementál | 100 |
| mouka pšeničná hrubá | do 100 |
| mouka žitná | 70 |
| rýže loupaná | 80 |
| kukuřice, zrno | 20 |
| ovesné vločky | 60 |
| brambory | 200 |
| fazole | do 100 |
| hrách | 100 |
| zelí bílé | do 100 |
| kapusta | 50 |
| mrkev | 100 |
| rajčata | stopy |
| špenát | 300 |
| hřiby | 300 |
| jablka | 40 |
| broskve | 20 |
| pomeranče | 20 |
| jahody | 10 |
| maliny | stopy |
| borůvky | méně než 5 |
| hrozny | stopy |
| ořechy | 30 |
| mléko plnotučné | 100 |
Denní potřeba
Potřeba jódu je obvykle pokryta potravou. V opačném případě stačí konzumovat jodidovanou kuchyňskou sůl. Denní potřeba se uvádí u dětí v množství 120 μg, pro dospělé asi 200 μg.
Doporučená denní dávka jódu je v ČR stanovena vyhláškou na 150 μg a nejvyšší přípustné množství v denní dávce je stanoveno na 200 μg.
Projevy nedostatku
Jsou spojeny s nedostatečnou produkcí hormonů štítné žlázy, vyúsťující ve vznik strumy, projevující se otokem ve spodní části krku. Dále vyvolává vznik hypothyreosy, což je onemocnění v důsledku snížené produkce thyroidního hormonu. Nemocní s hypothyreosou mají pomalý puls, nižší systolický tlak, sníženou mentální a fyzickou výkonnost a často bývají obézní. Hladinu cholesterolu mají zvýšenou, ale uvolňování mastných kyselin z tukové tkáně se snižuje. Naproti tomu nadměrná produkce hormonů způsobuje onemocnění hyperthyreosu. I při tomto onemocnění se objevuje struma, nemusí však k tomuto otoku dojít. Objevují se stavy únavy, nervozita, úbytek na váze, zvýšená teplota s nadměrným pocením a zrychlení srdeční činnosti. Nejčastěji se jód podává ve formě jodidu a jeho využitelnost je poměrně dobrá.
Biochemická aktivita
Ve štítné žláze je jodid oxidován na jód a vázán na aminokyselinu tyronin, která je součástí bílkoviny thyreoglobulinu. Tato bílkovína obsahuje ve své molekule 115 molekul tyrosinu. Tento děj probíhá za součinnosti peroxidázového enzymu, obsahujícího železo ve svém aktivním centru. Pro tuto reakci si však tělo musí vytvořit peroxid vodíku. Z thyreoglobulinu se postupně vytváří thytoxin a trijodthyronin, což jsou vlastní hormony. Hormony štítné žlázy působí s velkým zpožděním, takže jejich účinky se projeví za mnoho hodin až dnů.
Na rozdíl od steroidních hormonů působí hormony štítné žlázy přímo v cílových buňkách a ovlivňují tvorbu bílkovin přímo na místě. Mohou rovněž zvyšovat syntézu proteinů podpořením produkce růstového hormonu. Při vysokých koncentracích těchto hormonů však syntéza proteinů klesá, je zvýšen obrat sacharidů a tuků a z kostí se uvolňuje vápník. Hormony štítné žlázy zvyšují rychlost vstřebávání glukózy ve střevě. Tato rychlá resorpce může být příčinou snížené glukózové tolerance a tento jev bývá zaznamenáván u onemocnění hyperthyreosou.
Související články
Odkazy
Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Kreslené obrázky podléhají autorským právům. Seznam použité literatury naleznete zde.