Mikrospánek, havárie, dopravní nehody, usnutí za volantem
Mikrospánek - problém na silnicích
Statistika
Podle údajů počítačového systému evidence nehod v silničním provozu bylo v roce 2009 policii nahlášeno 74.815 nehod, při nich bylo usmrceno 832 osob, těžce zraněno 3.536 a lehce 23.777 osob.
Z 832 usmrcených osob bylo 88 v důsledku vjetí do protisměru. Je obtížně prokazovat jako příčinu mikrospánek, ani při menších kolizích neradi řidiči pří vyšetřování nehody tuto skutečnost přiznávají.
Spánek
Mozek přechází do stádia spánku v případě, kdy se nahromadí určité množství spánkových peptidů, postupně se utlumí činnost všech smyslových orgánů (chuť, čich, sluch, hmat a nakonec i zrak) a mozek nevyvíjí žádnou myšlenkovou činnost (pokud se v hlavě „honí“ nějaké myšlenky, např.člověk má starosti, nemůže usnout, i když smyslové orgány dávno nevysílají do mozku žádné signály).
Mikrospánek
V současné době není podstata vzniku mikrospánku uspokojivě vysvětlena. Zatímco při „normálním“ usínání postupně mozek přechází ze stavu bdělosti do hlubokého spánku během desítek minut, v případě mikrospánku se tak děje velice krátkou dobu a nástup stádia spánku trvá řadové vteřiny.
U řidičů nastává zvláštní situace, kdy je organismus v bdělém stavu, smyslové orgány jsou aktivní a přesto náhle člověk upadne do spánku. Předpokládá se, že při dlouhodobě trvající monotónní činnosti (například jízda na dálnici) vysílají smyslové orgány do mozku stále stejné signály a mozek je po určité době začne chybně vyhodnocovat jako klidový stav (signál je stále stejný, nemá výkyvy, které právě udržují mozek v aktivním stavu). Pokud v takovém okamžiku bude splněna i další podmínka, že je v mozku dosažena kritická hodnota koncentrace spánkových faktorů, mozek velice rychle začne snižovat aktivitu a přechází do stádia spánku a tento přechod rychle pokračuje až do stádia hlubokého spánku.
Během vlastního řízení vozidla jsou horní končetiny permanentně udržovány v jistém svalovém napětí. Při usínání dochází k uvolnění svalového napětí kosterního svalstva s následným nekoordinovaným pohybem. V převážné většině případů nenastává uvolnění svalového napětí u normálního člověka u obou rukou současně, ale napřed u ruky více namáhané. Zde je také vysvětlení toho, proč většinou usínající řidič strhne řízení vozidla na některou stranu. Ruka s pokračujícím tahem totiž přetlačí na volantu ruku ochabující.
Jakýkoliv podnět, který vytrhne některý ze smyslových orgánů z monotónní činnosti, znamená rychlý návrat do stavu bdělosti. Zde nachází opodstatněnost hrubý povrch bílé čáry oddělující odstavný pruh na dálnici. Jakmile totiž vozidlo najede na tento pruh a pneumatiky začnou vydávat zcela odlišný zvuk, zaktivizuje právě sluch mozek a vrátí jej rychle do únosného stavu bdělosti. Následný úlek a vyplavení hormonu adrenalinu okamžitě zaktivizují vzestupný retikulární aktivační systém (ARAS), což vyburcuje mozek do stádia zvýšené aktivity.
Aktivátor ARAS
Důležitým objevem v biochemii jsou látky potlačující uvolňování spánkového faktoru a aktivizující retikulární aktivační systém. Velice zajímavý je objev látek, které mají schopnost „jakoby chelatovat (velice zjednodušeně řečeno obalovat)“ tyto SIP peptidy a tím zdánlivě snižovat jejich koncentraci. Látkám s uvedenými vlastnostmi se začalo pracovně říkat aktivátor ARAS. Při studiu účinku tohoto aktivátoru byly zjištěny zajímavé poznatky, které určitě přispějí k vyšší bezpečnosti při silničním provozu.
Související články
Odkazy
Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Kreslené obrázky podléhají autorským právům. Seznam použité literatury naleznete zde.