Spánek, EEG, fáze spánku, REM spánek, alfa vlny, beta vlny, gama vlny, delta vlny
Fyziologie spánku
Charakteristika
Mikrospánek je poměrně složitý proces a k jeho pochopení je třeba nastínit procesy, které v mozku probíhají během dne a zejména pak v okamžiku, kdy mozek přechází ze stavu bdělosti do spánku.
Fáze spánku
Podobně jako u srdce (známý záznam EKG) je možno z kůže hlavy v oblasti lebečního krytu snímat kolísavé potenciály mozkové kůry a získat tak záznam EEG (elektroencefalogram). EEG křivky jsou normálně určeny hlavně stupněm bdělosti a mění se jak jejich amplituda, tak i frekvence. Ve stavu vystupňované pozornosti a vysoké aktivity dosahuje potenciál hodnot pouze kolem 25 μV, avšak frekvence dosahuje až 30 Hz (označuje se jako β-vlny). V normálním stavu (běžná rutinní denní činnost) je frekvence asi 20 Hz. Čím více pozornost otupuje a organismus se dostává do stavu jakési uvolněnosti (člověk omezuje vnímání smyslových orgánů), klesá frekvence k hodnotám kolem 14 Hz a pokud v tomto okamžiku člověk zavře i oči (vyřadí z aktivní činnosti poslední aktivní smyslový orgán), klesne frekvence asi na 10 Hz a potenciál se zvýší asi na dvojnásobek tj. 50 μ (α-vlny).
Při usínání se objevují nízkofrekvenční γ-vlny, které přecházejí při hlubokém spánku v ještě pomalejší δ-vlny. Tato stádia spánku se za noc opakují 4 až 5x a jsou střídána tak zvaným stádiem REM, při kterém sice ochabuje část kosterního svalstva, ale dochází při něm k nenadálým záškubům obličeje a prstů, u samců k erekci penisu a především k rychlým pohybům očí. Tyto projevy jsou důsledkem náhlých a rychlých impulsů z mozkového kmene.
Jedna z nejvíce uznávaných teorií týkající se spánku předpokládá, že se během bdělého stavu v mozkové kůře uvolňují endogenní spánkové faktory (SIP peptidy), které se postupně hromadí a při dosažení určité koncentrace vyvolávají únavu a útlum mozkové činnosti přecházející postupně ve spánek. Mozek postupně snižuje svoji aktivitu, frekvence zaznamenávaných vln klesá a organismus během asi 40 minut přechází do stádia hlubokého spánku, který může trvat i více jak 15 minut. Během hlubokého spánku dochází k nejintenzivnějšímu odbourávání spánkového faktoru. Po uplynutí této doby mozek mírně zvýší aktivitu a na relativně krátkou dobu (několik minut) se objeví první REM spánek. Následuje opět útlum činnosti a přechod do hlubokého spánku, jehož doba se však zkracuje. Takto se jednotlivé fáze spánku za noc střídají příbližně 5x.
U zdravého člověka se většinou po třetí REM fázi již neobjeví stádium hlubokého spánku a přibližně po 4 hodinách spí jen lehkým spánkem. Přibližně po 6 hodinách spaní se objevuje nejdelší fáze REM (u aktivních mužů doprovázena silnou erekcí penisu) přecházející v nejdelší fázi lehkého spánku mnohdy doprovázenou myšlenkovými sny (zejména u žen). U starších osob nemusí k těmto fázím spánku docházet a v těchto případech se zkracuje i celková doba spaní.
Mikrospánek
V současné době není podstata vzniku mikrospánku uspokojivě vysvětlena. Zatímco při „normálním“ usínání postupně mozek přechází ze stavu bdělosti do hlubokého spánku během desítek minut, v případě mikrospánku se tak děje velice krátkou dobu a nástup stádia spánku trvá řádově vteřiny.
Související články
Mikrospánek - problém na silnicích
Odkazy
Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Kreslené obrázky podléhají autorským právům. Seznam použité literatury naleznete zde.