Srdce, prokardin, křeče
Co je Prokardin a jak působí?
Prokardin je doplněk stravy s biochemicky aktivními látkami, které se zapojují do mechanismů získávání a uchovávání energie v živých buňkách. Proces získávání energie je velice složitým mechanismem a je ovlivňován celou řadou látek, bez nichž nemůže probíhat. Složení Prokardinu je uzpůsobeno tak, aby se dosáhlo co nejrychlejšího a nejefektivnějšího zisku energie.
Je dodáván v balení po 100 tabletách, doporučené dávkování je 1 až 3 tablety za den v závislosti na deficitu hořčíku. Při výskytu svalových křečí způsobených deficitem hořčíku se doporučuje po dobu 3 až 5 dnů konzumovat 2 až 3 tablety za den, při pravidelné konzumaci stačí obvykle 1 tableta za den. Konzumace se doporučuje po hlavním jídle, polknuté tablety je třeba zapít vodou nebo minerálkou. Konzumace nalačno může vyvolat pocit tlaku v žaludku po dobu několika minut (než se tableta rozpadne).
Patří Prokardin mezi léčiva?
Prokardin je přípravek z kategorie doplňků stravy. Patří mezi volně prodejné přípravky, které nejsou vázány na lékařský předpis. Je určen pro posílení srdeční činnosti, ochranu srdečního svalu a díky vysokému obsahu laktátu hořčíku má i jeden doprovodný účinek navíc. Působí totiž velice dobře i proti svalovým křečím.
Proč je Prokardin tak výhodný pro srdce?
Srdce je sval, který nikdy nepřestává pracovat, a proto potřebuje hodně energie. Pokud je jakýmkoliv způsobem přísun energie omezen, srdce rychleji vyčerpá své energetické zásoby a v takovém případě nastupuje únava a utlumení fyzické výkonnosti. Prokardin vytváří podmínky pro to, aby taková situace nenastala.
Co rozhoduje o výkonnosti srdce?
Srdce získává energii především biologickým spalováním krevního cukru glukózy a mastných kyselin. K tomu potřebuje kyslík. Zatímco glukózy a mastných kyselin má v krvi za všech okolností dostatek, s dodávkou kyslíku mohou nastat při zvýšené námaze problémy. Množství kyslíku přiváděného krví do srdečního svalu je rozhodující a klíčovou podmínkou. Proto je srdeční sval tak dobře prokrvován a omezení průtoku krve srdečními cévami zákonitě vede ke snížení dodávky živin a kyslíku a následně ke snížení výkonnosti buněk srdečního svalu. Při ucpání cévy následuje energetický kolaps, který končí infarktem.
Jak srdce energii získává?
Především je potřeba si uvědomit, že krví přiváděné živiny a kyslík se musí dostat dovnitř buněk, kde se pak z glukózy a mastných kyselin získá aktivní vodík, který pak následně reaguje s kyslíkem za vzniku vody. Při této reakci získávají buňky nejvíce energie. Zdánlivě jednoduchý proces je ve skutečnosti neobyčejně složitým biochemickým mechanismem a k tomu, aby efektivně pracoval, se musí procesu účastnit celá řada pomocných látek.
Velice zjednodušeně si celý proces můžeme představit jako systém nádob propojených potrubím. Pokud nalijeme do první nádoby vodu, má tendenci potrubím natékat do další nádoby, z ní pak do další atd. až nakonec ze systému vytéká ven. O tom, jak rychle systémem voda bude protékat, závisí na průměru propojovacího potrubí. Pokud do potrubí vsadíme ventily nebo naopak čerpadla, můžeme průtok vody regulovat podle potřeby. Zmíněné pomocné látky plní prakticky stejnou úlohu, jako ventily a čerpadla v potrubí.
Pokud začne srdce požadovat větší dodávku energie, musí se maximálně zprůchodnit celý systém přenosu a rozkladu živin, přísun kyslíku a zrychlit všechny biochemické reakce. Pokud by například všechny pomocné látky byly obsaženy v množství 150% potřebného množství ale jedna z nich jen v množství 80%, bude celý systém pracovat jen na těchto 80%. Nic nepomůže, že všechny pomyslné ventily budou otevřeny naplno, všechna pomyslná čerpadla pojedou na plné otáčky, stačí jeden přivřený ventil a ten celý proces omezí. Takováto látka se pak stane limitujícím faktorem a její množství bude rozhodovat o tom, jak výkonné srdce v dané chvíli bude.
Jak může Prokardin činnost srdce ovlivnit?
Látky obsažené v Prokardinu umožňují maximálně zrychlit celý průběh reakcí rozkladu živin a následné slučování vodíku s kyslíkem. Jsou obsaženy v takovém množství, aby se žádná z nich nemohla stát limitujícím faktorem omezujícím průběh potřebných reakcí.
Jak může Prokardin srdce chránit?
Aby kyslík mohl reagovat s vodíkem, musí z něj nejdříve vzniknout kyslíkový radikál, správnější označení je kyslíkový aniont. Ten je ale pro buňky velice nebezpečný, je totiž nesmírně reaktivní a napadá všechno, co se mu postaví do cesty. Proto ho buňka tvoří až v místě, kde ihned reaguje s aktivním vodíkem. Pokud by mohl kyslíkový radikál reagovat s okolními látkami bez omezení, docházelo by k vážnému poškozování buněk a jejich následné smrti. V lepším případě by vznikaly mutace, jejichž výsledkem bývají často rakovinné nádory. Působením kyslíkového radikálu dochází také ke změnám v buněčných stěnách, které vyústí v růst tukových a cholesterolových plátů, které zbytňují a postupně ucpávají cévy.
Proto buňka pečlivě kyslíkový radikál hlídá a umožňuje mu pouze ty reakce, které jsou pro ni žádoucí. K tomu má vytvořený důmyslný systém ochrany. Aby tento ochranný systém mohl pracovat, musí mít zajištěn přísun některých látek. Prokardin tyto látky obsahuje.
Tělo si tyto látky nedokáže vytvářet?
Některé ano, některé musí být přiváděny potravou. Mladý organismus je výkonný a je tedy schopen tyto látky tvořit v dostatečném množství. A také s látkami přijatými potravou lépe hospodaří. Čím je člověk starší, tím obtížněji jeho organismus tyto obranné látky tvoří a také obtížněji získává ostatní potřebné z potravy. Proto je tak důležité staršímu organismu pomoci třeba i tím, že mu část potřebného množství těchto látek již dodáme hotových.
Netýká se to ale jen starších občanů. I mladý organismus se může vlivem nadměrné zátěže (fyzické i duševní) dostat do stavu, kdy jeho buňky nejsou schopny potřebné množství tak rychle vyrobit.
Prokardin lze údajně použít i proti svalovým křečím?
Prokardin obsahuje vysoký obsah hořčíku. Tento prvek má nezastupitelnou roli při svalových kontrakcích (stahy). Je-li hořčíku ve svalech málo, nastávají situace, kdy dojde ke stahu, ale vzápětí právě vlivem nedostatku hořčíku nedojde k následnému uvolnění. Tento stav je znám jako svalová křeč a nejčastěji se objevuje ráno při procitnutí. Obvyklým místem, kde se deficit hořčíku projevuje nejdříve, je lýtkový sval. Podobně se může ranní křeč objevit na chodidlech.
Trvá-li deficit hořčíku delší dobu, začne se projevovat i v srdečním svalu a nastupují stavy úzkosti, později se objevují arytmie (označované jako arytmie v důsledku minerální disbalance). Jedná se o velmi nebezpečný stav.
Obecně se má za to, že příjem hořčíku potravou je nedostatečný a proto ve vyspělých zemích probíhá velká informační kampaň. Je běžnou zvyklostí konzumovat vhodné doplňky stravy s hořčíkem. Pravidelný příjem hořčíku má prokazatelný vliv na snížení rizika kardiovaskulárních chorob. Prokardin byl vyvíjen i s přihlédnutím k těmto skutečnostem a je proto určen u starších lidí k pravidelné denní konzumaci.
Lze využít Prokardin proti bolestem hlavy?
Hořčík má uvolňující účinky na svalový tonus. Tohoto efektu lze využít v některých případech bolesti hlavy. Protože je v Prokardinu obsaženo hodně hořčíku, lze při jednorázové konzumaci 2 až 3 tablet dosáhnout efektu uvolnění. Navíc jsou v Prokardinu obsaženy látky, které významně ovlivňují okysličovací procesy v buňkách. To všechno dohromady může přispět ke zmírnění potíží například při některých formách migrény.
Na druhou stranu je ale nutné upozornit na skutečnost, že se při jednorázové konzumaci 2 až 3 tablet mohou dostavit projímavé účinky na trávicí trakt a spotřebitel může následně zaznamenat řidší stolici. Nejedná se o nežádoucí účinek přípravku, prostě vyšší jednorázový příjem hořčíku má u některých lidí tento efekt.
Související články
Co je koenzym Q10 a jak působí?
Porovnání výhodnosti nákupu vybraných přípravků pro posílení srdeční činnosti
Odkazy
Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Kreslené obrázky podléhají autorským právům. Seznam použité literatury naleznete zde.