Osteo, osteoporóza, řídnutí kostí, zpevnění kostí
Měření kostí - otázky a odpovědi
Kosti se skládají z živé tkáně. Přestože si to mnoho lidí neuvědomuje, naše kosti podléhají neustálé přeměně. U mladší populace je obměna relativně rychlá, s přibývajícím věkem se tato rychlost snižuje. Kosti jsou neustále rozrušovány a opět vytvářeny a oba tyto protichůdné procesy se společně označují jako remodelace kosti.
Co je to osteoporóza?
Osteoporóza je nemoc, při které dochází k řídnutí a oslabení kostí, což způsobuje větší pravděpodobnost zlomeniny i při malých úrazech a pádech. Lidé, kteří jsou osteoporózou postiženi, mají častější zlomeniny páteře, kyčlí nebo zápěstí.
Jak je osteoporóza rozšířena?
Podle statistických údajů ministerstva zdravotnictví v ČR se jedná asi o 800 000 občanů ve věku nad 25 let. Dnešní ženy mají asi 40%-ní pravděpodobnost (muži asi 13%-ní), že se dožijí osteoporotické zlomeniny.
Co způsobuje osteoporózu?
Přibližně do 25 roku života probíhá hlavně výstavba, kosti tedy zesilují a zpevňují se. Potom nastává přibližně 10-ti až 12-tileté období, kdy se procesy odbourávání a opětovné výstavby přibližně vyrovnávají a kosti mají největší pevnost a sílu. Po čtyřicátém roce života se proces rozrušování stává natolik dominantním, že kosti slábnou. V normálním případě není důvod ke znepokojení, proces remodelace kostí je běžným životním cyklem. V případě osteoporózy však nastupuje zpomalování obnovy dříve nebo se naopak urychluje proces rozrušování kostí. V mnoha případech nastávají obě situace současně. Výsledkem je, že kosti se stávají slabšími než u ostatních lidí stejného věku a riziko zlomeniny se zvyšuje.
Kdo je ke vzniku osteoporózy náchylný?
Nejčastěji se osteoporóza spojuje se ženami v období menopauzy. To proto, že v tomto období výrazně klesá produkce hormonu estrogenu, který je důležitý v reproduktivním věku ženy a mimo jiné napomáhá udržet kosti silné a pevné. Nízká produkce estrogenu znamená převládnutí rozrušovacích procesů a ztenšování kostí. Podobný proces lze zaznamenat u těhotných a kojících žen a zejména ženy plánující další těhotenství by měly věnovat zvýšenou pozornost potřebné obnově svých kostí. Existují i jiné faktory, které vedou ke vzniku osteoporózy. Jsou to především genetické dispozice (např. maminka měla osteoporózu), nízká tělesná hmotnost ve vztahu k výšce, kouření, konzumace alkoholu, nedostatek pohybu (sedavé zaměstnání s nízkou pohybovou aktivitou v osobním životě), dlouhodobé užívání některých léků (kortikosteroidy) a předčasná menopauza.
Jak zjistit, zda se mě osteoporóza náhodou netýká?
Nejlépe navštívit odborníka, který vyhodnotí zdravotní rizika a pokud bude podezření na vznik osteoporózy, tak absolvovat měření na stanovení kostní hustoty (denzity). Výsledky tohoto vyšetření buď osteoporózu potvrdí, nebo naznačí míru rizika jejího vzniku. Včasné odhalení začínajícího procesu snižování kostní hustoty umožní přijmout taková opatření, aby se vznik osteoporózy maximálně oddálil.
Jakým způsobem lze ověřit kostní hustotu?
Do osmdesátých let byl nejlepším způsobem ověření kostní denzity rentgenový snímek kyčle nebo páteře. Problém byl v tom, že osteoporózu bylo možné vyhodnotit až při poměrně vysokém úbytku kostní hmoty (okolo 30%). Navíc byl pacient vystaven poměrně vysoké dávce rentgenového záření. Během osmdesátých let bylo vyvinuto speciální radiologické vyšetření, které umožňovalo včasné stanovení osteoporózy a tedy i zahájení léčby v samých počátcích jejího vzniku. Využívá se také rentgenového záření, ale na mnohem nižší úrovni, než pro tradiční rentgenový snímek.
Proč se provádí vyšetření páteře, kyčlí a předloktí?
Oblasti páteře, kyčle a předloktí jsou považovány za nejdůležitější oblasti pro vyšetření denzity kostí vzhledem k tomu, že jsou to místa nejčastějších zlomenin. Tyto zlomeniny jsou natolik vážné, že mohou být příčinou dlouhodobého onemocnění nebo smrti.
Je vyšetření kostním denzitometrem bezpečné?
Jako každý zářič i kostní denzitometr nese určité riziko. Speciálně u kostní denzitometrie na našem přístroji OSTEOCORE3 je však dávka tak nízká, že rozptýlené záření od systému je těžko detekovatelné a přesně změřitelné. Měřená osoba obdrží při měření dávku v rozmezí 0,005 až 0,0085 mSe, což je dávka ve srovnání s rentgenem při expozici např. bederní páteře více než 150 x nižší. Dokonce při srovnání se staršími modely kostních denzitometrů se jedná o dávku záření téměř 40 x nižší.
Hygienická norma platná v ČR připouští dávku záření v hodnotě 1 milisievert (mSe) za rok. Dávka záření, kterou měřená osoba obdrží při expozici kyčle, bederní páteře nebo předloktí činí asi 0,005 mSe. Znamená to tedy, že lze absolovat téměř 200 měření za rok, aniž by byla překročena hodnota stanovená normou.
Přesto je nutné upozornit na skutečnost, že ionizující záření ve vyšších dávkách je pro člověka škodlivé. Zejména těhotné ženy musí být před jeho účinky maximálně chráněny.
Co může mít na sobě člověk během vyšetření?
Obecně platí, že každá vrstva jakéhokoliv materiálu zvyšuje rozptyl paprsku záření, a tím v konečném důsledku zhoršuje přesnost výsledků. Přilehlé oblečení způsobuje menší chyby než volně splývající. Nejvíce rušivé jsou předměty z kovu jako jsou např. spony od pásku, mince, korzety, podprsenky s kovovými výstuhami, knoflíky, zipy, náramky apod. Vyšetření se tedy provádí na obnažených částech těla. V případě vyšetření kyčlí je výhodou tvarované spodní prádlo, které umožňuje kyčle obnažit. Bederní páteř se měří při vyhrnuté halence, košili, tričku apod. těsně pod hrudní kost. Při vyšetření celé páteře je nutné odhalit horní polovinu těla. Celotělové vyšetření by se mělo správně provádět při obnaženém těle, neboť rozptyl paprsku po průchodu látkou může výrazně zkreslit výsledek měření zejména ve vztahu k obsahu tuku. Podle uvážení vyšetřované osoby lze ponechat spodní prádlo i za cenu částečně zkreslených výsledků.
Jak probíhá vlastní měření?
Vlastní vyšetření je zahájeno podáním informací o metodě a způsobu měření a způsobu vyhodnocení naměřených hodnot. Dále se provede záznam vybraných osobních dat (přístroj pro svoji činnost vyžaduje datum narození a rodné číslo - podle těchto údajů vyhledává hodnoty předcházejících měření pro možnost porovnání). Provede se změření výšky, stanovení váhy, změření délky předloktí. Vyšetřovaná osoba se umístí na lehátko a provede se zaměření vybraných oblastí. Měření je velice rychlé, časy potřebné pro provedení vlastního měření se pohybují kolem 3 sekund. Pouze celotělové vyšetření trvá asi 4 minuty.
Následuje zpracování výsledků, podání informací (vyšetřovaná osoba má k dispozici obrázky kostí na monitoru počítače) a tisk protokolu.
Co dělat se získanými výsledky?
Již při vyhodnocování naměřených hodnot se dozvíte mnoho informací. Pokud výsledky měření naznačí, že kosti nejsou v optimálním stavu a jsou slabé, je nutno přikročit k zahájení preventivní léčby. V každém případě se doporučuje předat získané výsledky svému ošetřujícímu lékaři. Tento po zvážení všech souvisejících okolností (jiné zdravotní problémy a komplikace, stávající prováděná léčba, užívání léků apod.) rozhodne, zda je vhodná nebo žádoucí návštěva u specialisty.
Je nutné vyšetření opakovat?
Měření kostní denzity umožňuje získat velice důležité údaje o aktuálním stavu kostí. Nevypovídá však o vývoji případného onemocnění. Pokud se měření zopakuje po nějaké době (většinou po 1 -2 letech podle závažnosti onemocnění), získají se údaje i o vývoji tohoto onemocnění. Tato informace je nesmírně důležitá, protože umožňuje nasadit optimální léčbu. Pokud má vyšetřovaná osoba možnost opakované vyšetření absolvovat, je pouze v jejím zájmu toto provést. Ve vyspělých zemích se již u prokázané osteopenie (předchůdce osteoporózy) provádí opakované měření nejméně 1x za dva roky. Na tomto místě je nutné upozornit na důležitou skutečnost. Je možné porovnávat pouze výsledky získané na stejném typu zařízení. Porovnávat výsledky získané s odstupem jednoho nebo více let na různých typech přístrojů je neodpovědné a klamavé ve vztahu k vyšetřované osobě. Současné technické možnosti stávajících denzitometrů toto neumožňují, využívají se pouze přepočítávací koeficienty.
Existují doplňková vyšetření?
Kostní denzitometr odhalí onemocnění řidnutí kostí. Musíme však znát i odpověď na otázku, jaká byla příčina vzniku tohoto onemocnění. K tomu nám slouží biochemické, hematologické a urologické analyzátory. Provádí se tzv. vyšetření markerů, na základě zjištěných hodnot lze poměrně přesně určit příčinu a tedy stanovit i optimální způsob léčby.
Lze osteoporózu označit jako odvápnění kostí?
Velice zjednodušeně řečeno ano. Je však nutné upozornit na skutečnost, že příčinou vzniku osteoporózy nemusí být jen nízký příjem vápníku. I při dostatečném příjmu vápníku ve stravě může nastat situace, kdy se vápník nedostatečně vstřebává z tráveniny do krve, nebo je nějakým způsobem narušena tvorba kostního minerálu (současný nedostatek dalších látek nutných pro jeho tvorbu, hormonální vyváženost apod.). Může také nastat situace, kdy dochází k rozrušování organické části kosti (jakási síťovina, ve které je kostní minerál upevněn).
Lze osteoporózu léčit zvýšeným příjmem vápníku?
Zvýšený příjem vápníku a dalších minerálů je podmínkou nutnou, nemusí však být dostačující. Většinou je nutné zajistit i dostatečný příjem vitamínu D. Obvykle lékař v první fázi naordinuje vyšší příjem vápníku a vitamínu D. Obvykle po 1 až 1,5 roce se vyhodnotí dosažené výsledky ve zvýšení kostní hustoty a pokud nedojde k jejímu zvýšení aspoň o 2 - 3 %, zahájí se vhodná medikamentózní léčba (nejčastěji aplikace bisfosfonátů, hormonální léčba estrogeny apod.)
Jsou rozdíly v doplňcích stravy určených k prevenci nebo podpoření léčby osteoporózy?
Rozdíly jsou. Jejich účinek silně závisí na způsobu podávání. Většina těchto přípravků obsahuje vápník ve formě karbonátu (uhličitanu) a tento je účinný pouze tehdy, je-li podán na lačno a navíc musí být v žaludku přítomno dostatečné množství žaludeční kyseliny. Pokud je podán po jídle (a to i po několika hodinách), může klesnout účinnost jeho vstřebávání až pod 5 %. To znamená, že z tablety 500 mg vápníku je využito pouze kolem 25 mg a toto množství pokryje jen 1 / 40 potřebného množství. Vhodné jsou doplňky stravy, které obsahují vápník ve formě nezávislé na obsahu žaludeční kyseliny a přesto jsou i za těchto podmínek vysoce vstřebatelné. Vápník musí být vázán v organické formě, nejlépe ve formě mléčnanu (laktátu) nebo citrátu. Vedle vápníku však musí být přítomné i další minerální látky, které ovlivňují remodelaci kosti, důležité jsou některé vitamíny a v poslední době zmiňovaný CRB komplex.
V jakém věku je vhodné provádět kontrolní denzitometrická vyšetření?
Záleží na pohlaví. U mužů dochází k úbytku kostní hmoty méně často, u žen je vlivem hormonálních změn situace podstatně složitější.
Nejdůležitějším obdobím bez rozdílu pohlaví je dospívání (u dívek věk 11 – 14 let, u chlapců 12 – 16 let). V této době dochází k intenzivnímu růstu do výšky, rychle naroste organická část kosti a teprve v následujících 9 až 12 měsících po skončení dlouživého růstu se dokončuje novotvorba a zabudovávání kostního minerálu. Pokud není zajištěn přísun odpovídajícího množství potřebných minerálů, vyvine se kost se špatnou strukturou. Důsledky podcenění výživy v tomto věku si člověk nese až do konce svého života a prakticky v pozdějším věku již není možná plnohodnotná náprava.
Jednoznačně se doporučuje v období 12 – 14 let provést kontrolní denzitometrické vyšetření a stanovit vývoj kostní hustoty. V případě jakékoliv odchylky neprodleně upravit stravovací režim a doplnit stravu především o vápník a fosfor, důležité je zajistit i přísun některých stopových prvků a vitamínu D.
Druhým obdobím je věk kolem 25 let. V této době končí vývoj struktury kostí. Rychlost odbourávání kosti a její novotvorba se prakticky vyrovnávají. Pokud se vyšetřením zjistí odchylka, lze případnou sníženou hustotu ještě ovlivnit bez medikamentózní léčby. Pokud výsledky potvrdí hustotu kosti odpovídající věku, většinou není nutné do 40. roku života provádět další měření (s vyjímkou případů ve spojitosti s jinými vzniklými onemocněními).
U žen je žádoucí podchytit i období po prvním těhotenství a kojení, kdy dochází k nezanedbatelnému úbytku kostní hmoty a mělo by být v zájmu každé ženy znát stav svých kostí před plánovaným dalším těhotenstvím. Snížená hustota kostního minerálu může vést ke zvýšeným komplikacím při těhotenství a zejména pak při kojení (ztráta mléka).
U žen je kritickým obdobím věk po 48. roce (menopauza). Dochází k odvápňování a tedy i k úbytku kostní hmoty. Po 40. roce se tedy doporučuje provádět pravidelné denzitometrické vyšetření po 1,5 až 2 letech s ohledem na aktuální a průběžný vývoj úbytku kostní hmoty. U mužů se toto vyšetření doporučuje pravidelně provádět od 52 až 55 let.
Obecně lze konstatovat, že každý člověk by měl absolvovat kontrolní denzitometrické vyšetření ve věku 25 – 30 let a podle zjištěné hodnoty kostní hustoty absolvovat následná průběžná měření podle pokynů svého ošetřujícího lékaře.
Jaká je cena tohoto vyšetření?
Provoz laboratoře není vázán na úhradu zdravotní pojišťovnou, platbu za provedené měření si tedy hradí vyšetřovaná osoba. Cena je 242,- Kč za první snímek. Cena za každý další snímek je 121,- Kč.
Obvykle se provádí vyšetření kyčle (nebo obou kyčlí současně). Pokud výsledek měření ukáže na podstatné snížení kostní hustoty, doporučíme i vyšetření bederní páteře.
Vyšetření kyčle upřednostňujeme z toho důvodu, že zobrazovací schopnosti tohoto přístroje dosahují takové kvality, že lze v mnoha případech zachytit i poškození povrchu kloubní hlavy (artróza).
V případě požadavku vyšetřované osoby však provedeme měření na jiné části (např. bederní páteř předozadní i boční, celá páteř boční, celotělové vyšetření).
Přístroj dokáže stanovit kostní hustotu i u mladistvých (bederní páteř). V tomto případě je nutný písemný souhlas zákonného zástupce (je možná i fyzická přítomnost během prováděného měření).
Další informace na tel.: 577 981 893
Související články
Odkazy
Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Kreslené obrázky podléhají autorským právům. Seznam použité literatury naleznete zde.