Autoimunita, imunita, imunitní systém
Autoimunita
Porucha, při níž je činnost imunitního systému namířena proti vlastním orgánům a tkáním, které jsou poškozovány. Autoimunitní mechanismy se podílí na vzniku řady chorob – střevních zánětů, některých forem zánětu jater, některých nemocí žláz s vnitřní sekrecí (záněty štítné žlázy, nedostatečnost kůry nadledvinek), revmatických a systémových nemocí aj.
V léčbě se k potlačení nesprávně zaměřené imunitní reakce uplatňují imunosupresiva a kortikoidy.
Vlastní příčina tohoto stavu není známa. Předpokládá se porucha v řízení imunitního systému, vliv některých virů apod.
Podobné a související pojmy
| Autoantigen | Antigen schopný v organismu, jehož je normální součástí, vyvolat tvorbu protilátek a následnou imunitní reakci s možným poškozením příslušných tkání a orgánů, které jsou jeho nositeli nebo producenty. |
| Autoprotilátka | Protilátka, která je namířena proti vlastním orgánům a tkáním. |
Související články
Odkazy
Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Kreslené obrázky podléhají autorským právům. Seznam použité literatury naleznete zde.