Inositol, myo-inositol, faseomannitol, nucitol, inosit

Inositol

Inositoly (dříve označované také jako cyklosy) patří mezi alkoholické cukry odvozené od cyklohexanu a ve skutečnosti se jedná o několik látek. Z chemického hlediska se jedná o cukry, jejichž hydroxylové skupiny jsou vázány na atomy uhlíku spojené do kruhu. Proto se obecně označují jako cyklitoly. Inositoly (podle názvosloví se jedná o cyklohexan-1,2,3,4,5,6-hexoly) se vyskytují celkem v 8 stereoizomerech stejného sumárního vzorce, pouze 1 z nich je však opticky aktivní (chiro-inositol).

Fyziologicky nejdůležitější je myo-inositol, který je také výchozí látkou pro syntézu celé řady dalších biologicky účinných cyklitolů. Myo-inositol je klíčovou látkou v metabolismu nejen člověka, ale všech živočichů, rostlin i mikroorganismů. Proto byl v minulosti zařazován dokonce mezi vitamíny a měl celou řadu dalších označení (meso-inositol, i-inositol, faseomannitol, nucitol, bios I nebo vitamín B₈). V těle se vyskytuje vázaný na fosfolipidy do komplexů označovaných jako fosfatidylinositoly. Podobně jako fosfatidylcholiny mají i fosfatidylinositoly lipotropní účinky, zamezují vzniku steatosy. Fosfatidylinositoly působí jako vnitřní signál (někdy označované jako druhý posel), ovlivňují významně i aktivitu nervových buněk.

Fosfatidylinositol-4,5-bisfosfát je důležitou složkou buněčné membrány. Jeho hydrolýzou se uvolňuje myo-inositol-1,4,5-trishydrogenfosfát (inositoltrifosfát), který uvolňuje vápník ze zásobních forem uvnitř buňky. Zvyšuje tak koncentraci cytoplasmatického vápníku.

V rostlinách (zejména v obilovinách a luštěninách) se myo-inositol vyskytuje především vázaný jako kyselina fytová (nebo také fytinová, podle názvosloví se jedná o myo-inositol-1,2,3,4,5,6-hexakisdihydrogenfosforečnou kyselinu). Kyselina fytová je označována jako antinutriční látka (ve vztahu k minerálům). Vazba prvku na tuto kyselinu je totiž tak pevná, že prakticky zamezuje dalšímu využití příslušného prvku v těle. Ve skutečnosti je ale kyselina fytová významným antioxidantem (týká se to její schopnosti pevně vázat prvky s přechodnou valencí, např. železo nebo zinek), jsou popsány i jisté antikarcinogenní účinky.

Parciální estery fytové kyseliny (myo-inositol, který má fosfátovou skupinu jen na některých hydroxylech) mají různorodé fyziologické účinky. Vykazují antikoagulační a protizánětlivé účinky (myo-inositol-1,2,6-trishydrogenfosfát), jiné se podílí na buněčné regulaci koncentrace vápníku (myo-inositol-1,4,5-trishydrogenfosfát a myo-inositol-1,3,4,5-tetrahydrogenfosfát) a také ovlivňují afinitu kyslíku k hemoglobinu (myo-inositol-1,3,4,5,6-pentakishydrogenfosfát).

Jen pro zajímavost, teoreticky může vzniknout až 66 fosforečných esterů myo-inositolu, přičemž v živočišných tkáních jich bylo prokázáno již více než 20. 63 esterů je necyklických, 3 estery mají cyklickou strukturu.

Myo-inositol se v potravinách vyskytuje jako volná sloučenina, v ovoci a zelenině se jeho obsah pohybuje v rozmezí 0,01 až 0,05%, v luštěninách je jeho obsah vyšší (0,02 až 0,3%). Hlavní podíl myo-inositolu je však vázaný na fosfolipidy. Známý fytin je vlastně směsná sůl (K⁺, Mg²⁺, Ca²⁺, Fe²⁺, Zn²⁺) kyseliny fytové. Fytin je hlavní vázanou formou fosforu využívanou při klíčení semen a například pšenice ho obsahuje až 10 g v 1 kg. Potřebný denní příjem myo-inositolu se odhaduje na 1000 mg. Při pokusech na zvířatech byl v případech navození deficitu myo-inositolu pozorován efekt šedivění srsti a padání chlupů. U člověka však zatím nebyl popsán žádný projev specifické avitaminózy.

Podobné a související pojmy

Související články

Co je Kerbet a jak působí?

Odkazy

Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Kreslené obrázky podléhají autorským právům. Seznam použité literatury naleznete zde.