Pohlavní orgány, klitoris, pochva, děloha, vejcovody, vaječníky, ovulace, vajíčko
Pohlavní soustava ženy
Pohlavní orgány
Viditelnou částí ženských pohlavních orgánů je pouze vulva nebo-li zevní rodidla, což jsou vlastně záhyby kůže malých a velkých stydkých pysků chránící vstup do pochvy. K zevním rodidlům patří i poštěváček (klitoris), což je vývojově obdoba mužského penisu a dále ještě vestibulární žlázy. Ostatní pohlavní orgány jsou umístěné uvnitř pánve.
Pod klitorisem se nachází vstup do pochvy, což je asi 8 cm dlouhá trubice spojující vnější prostředí s dělohou. Je to orgán uzpůsobený k pohlavnímu styku a plní funkci porodní cesty. Okolo krčku je poševní klenba, do prvního pohlavního styku je chráněna panenskou blánou, což je slizniční řasa zmenšující otvor do pochvy. Pochva je velmi elastická. To jí dovoluje velké roztažení nutné při porodu.
Děložním hrdlem je spojena pochva s dělohou. Jedná se o silnostěnný orgán hruškovitého tvaru. Děloha je uzpůsobena k zachycení oplodněného vajíčka a jeho následné výživě do okamžiku vytvoření placenty. Plod se zde vyvíjí až do porodu. Děložní stěna je tvořena hladkou svalovinou a má schopnost se až několikanásobně zvětšit. Stahy děložní stěny jsou rozhodující při vypuzování plodu při porodu.
V horní části dělohy se napojují dva vejcovody, což jsou trubice asi 10 až 15 cm dlouhé v průměru přibližně 5 mm. Směrem k vaječníkům se trychtýřovitě rozšiřují a v těchto místech se na stěnách vejcovodů nachází zvláštní prstovité výběžky, které vajíčko zachycují. Stěny vejcovodů jsou pokryty řasinkovým epitelem. Tento svými pohyby připomíná vzrostlé obilí ve větru a tento pohyb řasinek umožňuje posouvání vajíčka směrem k děloze. Druhou důležitou funkcí řasinek je, aby zamezily hromadění mrtvých spermií. Spermie totiž pronikají až do vejcovodů, kde dochází k oplodnění vajíčka. Kromě vítěze zde všechny spermie končí svoji pouť, odumírají a tak nastupuje druhá funkce řasinkového epitelu, a to vypuzování mrtvých spermií z vejcovodů.
Nejdůležitějšími pohlavními orgány ženy jsou vaječníky (ovaria), v nichž se vytvářejí vajíčka a ženské pohlavní hormony. Jsou to primární reprodukční orgány, jedná se vlastně o párový orgán. Tvarem připomínají mandle, jsou asi 3 až 5 cm velké a váží kolem 10 g. Každá narozená dívka má již při porodu ve vaječnících daný počet nezralých vajíček, v každém z vaječníků je jich přibližně kolem 2 miliónů. Většina z těchto vajíček během růstu zaniká a na začátku plodného období jich každý vaječník obsahuje asi 100 až 150 tisíc. Z tohoto počtu jich dozraje v každém vaječníku do menopauzy přibližně 250.
Produkce vajíček ve vaječnících
Oba vaječníky v plodném období ženy produkují zralá vajíčka (oocyty). Tyto jsou obvykle ob měsíc uvolňována střídavě z každého vaječníku při ovulaci a celý cyklus dozrávání vajíček trvá přibližně 28 dní. Proces zrání vajíček je značně složitý, zrající folikul brzdí zrání dalších vajíček a prostřednictvím krve ovlivňuje zrání vajíček i ve druhém vaječníku. Obvyklé je střídání vaječníků v produkci zralých vajíček, nemusí to však být pravidlem. V mnoha případech může nastat i situace, kdy převládne činnost jednoho z vaječníků.
Obvykle se vajíčka uvolňují v cyklu asi 28 dnů (menstruační cyklus). Je řízen změnami v produkci jednotlivých pohlavních hormonů během celého cyklu.
Všechna vajíčka se vytvoří již při nitroděložním vývoji a během života již žádná nová vajíčka nevznikají. Dochází pouze k jejich zrání. Zralé vajíčko má průměr přibližně 0,1 mm.
Ovulace
Každé vajíčko je uzavřeno ve váčku nazývaném folikul. Stěny folikulu jsou vystlané zrnitými buňkami zajišťující vyživování zrajícího vajíčka. Každý měsíc se spouští proces dozrávání v několika folikulech současně. Při zrání folikulu produkuje jeho stěna hormony, které brzdí vývoj okolních folikulů, takže nakonec obvykle dozraje jen jeden folikul. Pouze v případech, kdy zrají přibližně stejně rychle dva nebo zcela vyjímečně více folikulů dostatečně od sebe vzdálených, může dojít k vypuzení více vajíček současně a pak v případě jejich oplodnění dochází k vícenásobnému porodu (nejedná se o jednovaječné potomky a v tomto případě mohou být i různého pohlaví).
Po dozrání folikul praskne a uvolní vajíčko. Tento proces nastává obvykle ve 14. dnu menstruačního cyklu. Obal folikulu se mění na žluté tělísko produkující hormony estrogen a progesteron. Posléze se mění na bílé tělísko, které již nemá žádný význam.
Po uvolnění vajíčka z folikulu je schopno vajíčko oplození přibližně 22 až 24 hodin, ve zcela vyjímečných případech o několik hodin déle. Pokud přesto dojde k pozdějšímu oplodnění, většinou se již vajíčko neusadí ve sliznici dělohy.
Související články
Odkazy
Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Kreslené obrázky podléhají autorským právům. Seznam použité literatury naleznete zde.