Ateroskleróza, arterioskleróza
Ateroskleróza
Popis onemocnění
Ateroskleróza je typem arteriosklerózy a také hlavní příčinou vzniku arteriosklerózy. Při tomto onemocnění se ukládají na stěně tepny ateromové pláty. Stěna se ztlušťuje a zmenšuje se propustnost (průřez) tepny. Postupně ateromové pláty tvrdnou (většinou v důsledku vazby vápníku na tukové složky ateromového plátu) a důsledkem je snížení pružnosti stěn cév. Jedná se o chronický zánětlivý proces, který prakticky začíná již v dětství a s přibývajícím věkem se dále rozvíjí.
Podstatou procesu je změna ve struktuře endotelu tepny, který se stává propustnější pro cholesterol a v důsledku toho dochází i k aktivaci makrofágů. Tyto obranné buňky pohlcují cholesterol a spouští zánětlivý proces. Následně dochází k růstu a zmnožení svalových vláken. Při zánětlivém procesu se mírně mění kyselost prostředí a usnadňuje se vazba vápníku na tukové složky ateromu. Mrtvé makrofágy spolu s krystaly cholesterolu vytváří krystalizační centra, na kterých se vznikající vápenaté komplexy usazují. Stěna cév zbytňuje a stává se méně pružnou.
Onemocnění je závislé na genetických (dědičných) dispozicích, na věku a pohlaví. Ženy jsou k tomuto onemocnění méně náchylné, projevuje se u nich ochranný efekt ženského hormonu estrogenu. Střídmá konzumace červeného vína (1-2 dcl denně) není škodlivá, naopak dochází ke zpomalení růstu ateromového plátu v cévách.
Jak se onemocnění projevuje
Onemocnění se objevuje až v dospělém věku a projev onemocnění souvisí s tím, která část je růstem ateromového plátu postižena natolik, že se snižuje její funkčnost. Ateroskleróza je příčinou ischemické srdeční choroby a akutního infarktu myokardu. V těchto případech jsou postiženy věnčité tepny. Podobně může být příčinou mozkové mrtvice (cévní mozkové příhody), pokud jsou postiženy mozkové tepny a krkavice. Může být také příčinou křečovité bolestivosti dolních končetin (obvykle lýtka) při chůzi, která při odpočinku mizí. Jedná se o ischemickou chorobu dolních končetin, která může způsobit i kulhání.
Diagnóza onemocnění
Diagnóza se obvykle potvrzuje po zavedení katetru do cévní oblasti, aplikací kontrastní látky a následném arteriografickém vyšetření. Laboratorní vyšetření spočívá u rozvinuté aterosklerózy ve stanovení cholesterolu a jeho frakcí (LDL a HDL), celkových tuků, glykemii a v provedení testu glukózové tolerance.
Pokud se projevuje i ischemie dolních končetin, provádí se sedimentace erytrocytů, posuzuje se celkový krevní obraz, stanovují se trombocyty, fibrinogen, kreatin, kyselina močová a močovina. Pokud se projeví i žilní onemocnění, provádí se hemokoagulační vyšetření zaměřené především na defekty koagulace, zejména geneticky podmíněné. Cílem je potvrdit nebo vyloučit trombózu. K tomuto účelu se využívá i fyzikální vyšetření spočívající ve vysoce specifické duplexní sonografii.
Možné způsoby léčby
Nejdůležitějšími ovlivnitelnými faktory je kouření (nikotin zužuje cévy), vysoký krevní tlak, poruchy v metabolismu tuků a cholesterolu a také cukrovka. Dalšími rizikovými faktory jsou obezita, stres, málo pohybu a zvýšená srážlivost krve. Způsob léčby je tedy směrován na eliminaci těchto rizikových faktorů.
Je třeba upravit dietu, příjem energie by měl být zajištěn co nejvíce sacharidy, příjem tuků by měl být omezen. Snahou je zvýšit podíl nenasycených mastných kyselin na úkor nasycených mastných kyselin. Strava by měla obsahovat dostatek rozpustné vlákniny (vynikající je pektin z jablek), příjem nerozpustné vlákniny musí být přizpůsoben stavu žaludeční a střevní sliznice (lidé s narušenou sliznicí trávicího traktu by měli omezit příjem nerozpustné vlákniny – je například obsažena v celozrnné mouce). Je žádoucí zvýšit příjem zralého ovoce a zeleniny. Doporučuje se střídmá konzumace červeného vína (1 až 2 dcl denně). Mechanismus účinku červeného vína na zpomalení růstu ateromového plátu nebyl ještě zcela objasněn, jeho pozitivní efekt je však zcela prokázaný. Pozitivní účinek se připisuje specifickým látkám, které jsou obsaženy ve slupkách bobulí červeného vína (přechází při lisování do vína) v kombinaci s účinkem malé dávky alkoholu (cca 20 g ethanolu na 80 kg hmotnosti na den). Ještě mnohem silnější efekt, než červené hrozny, vykazují zralé plody ostružin. Problematika diety při ateroskleróze je však poměrně složitá.
Aterosklerózu však nepůsobí jen cholesterol, ale vedle cholesterolu se jedná především o účinek tuků, zejména nasycených mastných kyselin. Avšak i vyšší příjem tolik doporučovaných nenasycených mastných kyselin může být rizikový, především se to týká mastných kyselin v konfiguraci trans. Také tvrzení, že káva (kofein) podporuje rozvoj aterosklerózy, se ve světle posledních poznatků biochemie jeví jako nesprávné. Naopak, častější pití kávy a černého čaje (také zeleného, neplatí to pro ovocné čaje) působí antiaterogenně a dokonce snižuje riziko vzniku cukrovky. Je však nutno odlišit pozitivní antiaterogenní účinek kávy od účinku kofeinu na zvyšování krevního tlaku a zvyšování tepové frekvence.
Podobně je to i s tvrzením o pozitivních účincích vitamínů E a C. V případě vitamínu E spíše výsledky ukazují na pravý opak, tzn., že samostatně podávaný vitamín E působí negativně. Pokud je však vitamín E podáván současně s odpovídající dávkou lecithinu, nenasycených mastných kyselin v konfiguraci cis a se selenem, pozitivní efekt byl naopak potvrzen. Otázkou ale je, zda pozorovaný pozitivní efekt není spíše důsledek působení lecitinu na vytváření žádoucích transportních forem cholesterolu s nenasycenými mastnými kyselinami. V případě vitamínu C je situace ještě složitější. Ani opakované testy nepotvrdily pozitivní vliv vyšších dávek vitamínu C na zpomalení růstu ateromového plátu. To, že zelenina a ovoce vykazují pozitivní efekt na zpomalování jeho růstu, však není způsobeno přítomností vitamínu C v rostlinách. Výsledky spíše ukazují na působení některých organických kyselin případně jiných látek přítomných v zelenině a ovoci.
Ve světle těchto posledních poznatků se zatím jako dobrá prevence jeví střídmá konzumace červeného vína, pití černého nebo zeleného čaje (je nutno přihlédnout ke krevnímu tlaku), konzumace ovoce a zeleniny, rozumná konzumace masa, tuků a škrobů, konzumace kysaných mléčných výrobků a sýrů, pohyb úměrný fyzické kondici a hlavně co nejdelší pobyt na čerstvém vzduchu. V ohledem na nedávno zveřejněné výsledky výzkumu se jako velice žádoucí doporučuje konzumace zralých ostružin.
Související články
Odkazy
Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Kreslené obrázky podléhají autorským právům. Seznam použité literatury naleznete zde.