Srdce, infarkt myokardu, selhání srdce, zástava srdce
Infarkt a jeho příčiny
Srdeční infarkt je náhlou příhodou
Polovina všech úmrtí nastane v rozmezí 3 až 4 hodin od okamžiku, kdy se projeví první příznaky. V této kritické době totiž dochází u většiny pacientů ke komorové fibrilaci, kdy srdce přestane pumpovat krev. Pouze okamžitá resuscitace může pacienta zachránit. Mnozí postižení infarktem bohužel nemají štěstí a podlehnou infarktu dříve, než se dostanou do nemocnice. Přitom by k přežití stačila včasná lékařská pomoc.
Některé studie uvádí, že pondělí je nejrizikovějším dnem vzniku infarktu. Obecně lze říct, že se vyskytuje asi 5x častěji u mužů než u žen. Zvýšené riziko infarktu je u mužů ve věku nad 50 let, u žen od 60 let. Vyjímkou nejsou ale ani mladí lidé. Riziko výskytu je vyšší v prvních hodinách po probuzení a v zimních měsících.
Infarkt se netýká jen srdce
Česky se infarkt označoval dříve jako záhať a jedná se o místní odumření tkáně způsobené uzavřením příslušné zásobovací tepny. K jejímu uzavření může dojít mechanickým stlačením, protržením v důsledku úrazu, nejčastěji však blokováním krevní sraženinou nebo zbytněním a zarůstáním stěny tepny např. cholesterolem nebo komplexy tuků s vápníkem.
K onemocněním vyvolaným infarktem nebo jinak s infarktem související patří infarkt myokardu, plícní embolie (plícní infarkt – pouze v případech, kdy dojde k ucpání cévy v malém plícním oběhu, například z důvodů selhání levé části srdce), mozková mrtvice, gangréna, sepse (otrava krve), kýla, a temporální arteriitida (zánětlivé onemocnění spánkové tepny).
Infarkt myokardu
Infarkt myokardu nebo také srdeční mrtvice je odumření části srdečního svalu, které je způsobeno nedostatečným prokrvením a tím i nedostatečným zásobením kyslíkem (ischemie). Je sice náhlou příhodou, ale prakticky ve všech případech mu dlouhou dobu (i několik let) předtím předchází koronární onemocnění srdce. Jde především o kornatění věnčitých (koronárních) tepen. V podstatě se jedná o aterosklerózu vyvolanou usazováním cholesterolu a tukových komplexů s vápníkem na stěnách tepen, kde se postupně vytváří cholesterolový plát. Ten vykazuje podstatně menší pružnost, než vlastní stěna tepny a při zvýšené zátěži, kdy dochází k nárůstu krevního tlaku, praská a vznikají v něm trhliny.
Infarkt může být příčinou náhlého úmrtí v důsledku protržení srdeční stěny nebo protržení srdeční přepážky, také v důsledku poruchy srdečního rytmu (arytmie).
Za infarkt může krevní sraženina
Do trhlin v prasklém plátu se dostává krev a dochází k aktivaci systému srážení krve podobně, jako když se člověk řízne do prstu. Aktivizují se krevní destičky a spouští se mechanismus tvorby krevní síťoviny, shlukování krvinek a srážení krve. Vzniká krevní sraženina a od tohoto okamžiku hrozí velké nebezpečí. Záleží již jen na tom, jak velký krevní koláč vznikne a jak pevně je uchycen. Pokud dojde k jeho uvolnění, tlakem krve je tlačen ve směru proudění krve, tedy do užších míst, protože cévy se směrem ke svému konci zužují. Dochází k ucpání cévy a následně k nedostatečnému prokysličování části srdeční tkáně. Tato část nejpozději za 3 hodiny zcela odumře a nastartuje se proces zajizvení – náhrada původní tkáně tkání pojivovou. Podle toho, kde se uzávěr tepny nachází, je postižení srdečního svalu různě velké. Ve většině případů ale na sebe infarkt několik měsíců dopředu upozorňuje typickými příznaky.
Příznaky infarktu myokardu
Nejčastějšími projevy jsou bolesti v prsou (angina pectoris), které nastupují v okamžiku zvýšené tělesné námahy, při níž se zvyšuje potřeba kyslíku a narůstá krevní tlak. Srdce musí pracovat rychleji a zúžená céva není schopna zajistit odpovídající průtok krve. Tento stav vyvolává pocit tísně a bolesti na prsou. Také se může objevovat noční dušnost a zadýchávání i při mírném zvýšení zátěže.
Mezi nejčastější příznaky patří déletrvající svíravá bolest (někdy i déle než 10 minut) v oblasti srdce a pod hrudní kostí (stenokardie), přičemž bolest neustupuje ani po změně polohy těla, ani při intenzívnějším a hlubším dýchání. Často bolest vystřeluje i do ramene, krku, levé ruky a pod levou lopatku. Pacient se začíná silně potit, dostavuje se stav úzkosti a dušnosti. U některých lidí se mohou objevit i bolesti zad, břicha nebo čelisti. Většinou se bolest objeví náhle, z ničeho nic, často v klidu nebo ve spánku.
Typy infarktu myokardu
Podle místa, kde dojde k ucpání cévy, se označuje jako zadní, přední nebo spodní infarkt myokardu. O akutním infarktu se mluví v případě, kdy nastalý stav přímo ohrožuje pacienta na životě a jedná se o rozsáhlejší postižení srdečního svalu. Může to být způsobeno několika současnými uzávěry nebo se uzávěr tepny nachází v místě nad větvením koronární tepny. Na tomto místě je třeba uvést, že se zaznamenávají občas i případy, kdy se neobjeví žádné příznaky a tento stav se označuje jako němý infarkt. Jedná se však o vyjímečné případy. Pokud je postižena celá tloušťka stěny, mluví se o transmurálním (Q) infarktu, pokud je postižena jen vnitřní vrstva srdce, jedná se o netransmurální (non-Q) infarkt.
Příčiny aterosklerózy
Hlavními příčinami vzniku aterosklerózy je kouření, zvýšená hladina tuků a cholesterolu v krvi, zvýšený krevní tlak (včetně léčeného), rodinné dispozice (infarkt u pokrevných příbuzných), obezita, cukrovka a vyšší srážlivost krve.
U mužů nad 50 let a u žen nad 60 let se doporučuje minimálně 1x ročně absolvovat kontrolní vyšetření na EKG a rozbor krve. Jen díky srovnávání hodnot může včas ošetřující lékař zaznamenat změny, které by mohly signalizovat koronární onemocnění srdce.
Příčiny vzniku infarktu
Intenzívní nebo dlouhotrvající stres (úzkost a deprese), vystavení chladu, přejedení, velká fyzická zátěž (infarkt však nastává většinou až v klidu) a změny počasí, zejména při kolísání tlaku a v období prudkých teplotních změn. To jsou základní faktory, které jsou příčinou vzniku infarktu.
První pomoc při infarktu
Při podezření na infarkt se nesmí nemocný pohybovat, i když právě z důvodů pocitu úzkosti má postižený tendenci vykonávat nějaké pohyby (většinou chodí s rukou položenou na srdci). Je však třeba mít na paměti, že jakákoliv pohybová aktivita může být smrtící. Nemocného je třeba uložit do polosedu, uvolnit mu oděv pro dobré dýchání a otevřít okno. Postižený by neměl být umístěn na slunci, ale ani v příliš chladné místnosti. Co nejdříve je třeba zavolat záchrannou službu (155 nebo 112), není třeba volat kardiologa nebo ošetřujícího lékaře. Tito na vzniklou situaci nejsou vybaveni a jedná se o ztrátu času. V případě infarktu rozhodují totiž minuty.
Pacienta je dobré nechat cucat tabletu aspirínu (ne polknout, ale pomalu cucat v ústech), působí totiž proti srážení krve. Pokud dojde k bezvědomí, je nutné neustále kontrolovat, zda dýchá a při zástavě ihned zahájit resuscitaci. Pokud je dostupný nitroglycerin, vloží se (v případě spreje vstříkne) postiženému pod jazyk (tableta jen pokud je při vědomí). Podání aspirinu nebo nitroglycerinu je třeba ihned po příjezdu oznámit lékaři. Velice důležitá je informace, kolik času uběhlo od prvních bolestivých příznaků v oblasti prsou a pod hrudní kostí.
V žádném případě se nesmí čekat do rána, pokud se příznaky dostaví v noci. Postižený nesmí sednout do auta a sám se odvézt na první pomoc. Důsledky náhlé zástavy srdce při řízení auta mohou být katastrofální nejen pro postiženého, ale i pro jeho okolí. Pokud postiženého někdo na první pomoc doveze, je třeba ihned jednat a vynutit si okamžitý příjem. V případě infarktu není možné čekat na to, až přijde sestra.
První kontakt s lékařem
Jako první bude lékař zjišťovat anamnézu pacienta, hlavně ho budou zajímat momentální obtíže, kdy bolest vznikla, kam se šíří a za jakých okolností infarkt nastal. Budou ho zajímat užívané léky, zda pacient pociťuje dušnost, zda se léčí na onemocnění cév, srdce nebo krevního oběhu. Není vhodné lékaři sdělovat všechna onemocnění, k tomu se vrátí až po stabilizaci akutního stavu. Lékař provede základní vyšetření, změří tlak, poslechově posoudí činnost srdce, zejména šelesty nad velkými cévami, prohmatá břicho a budou ho zajímat i případné otoky dolních končetin. Pokud se potvrdí infarkt, bude pacient umístěn na jednotku intenzívní péče a činnost jeho srdce bude průběžně sledována na monitoru. Většinou se podává i kyslík. Může být také ihned převezen na koronarografii.
Léčba infarktu
Možnosti léčení se v posledních letech velice zlepšily. Při akutním infarktu je terapie jednoznačná. Ucpaná koronární céva se musí co nejrychleji zprůchodnit a aby mohla zásobit postiženou část srdce kyslíkem. Pacientovi je injekčně podána látka, která sraženinu v koronární cévě rozpustí. Pokud je tento zákrok proveden včas, je úspěšnost kolem 80% případů. Stále však přetrvává nebezpečí, že se céva později opět uzavře. U některých lidí může dojít k silnému krvácení.
Další metodou je tak zvaná balónková dilatace, která spočívá v zavedení sondy do krevního řečiště přes otvor v tříslech. Sonda (cévka, katétr) se posouvá při současné rentgenologické kontrole až k srdci do postiženého místa, kde se následně tlakem na krátký okamžik balónek nafoukne (angioplastika). Tím dojde k rozšíření tepny. Většinou se současně zavede podpora (stent), jedná se o speciální sítko, které nafouknutím balónku změní tvar a po opětovném vyfouknutí tento tvar zůstane již zachován. Zabrání se tak zpětnému zúžení cévy. Tento úkon však mohou provádět jen specializovaná pracoviště vybavená potřebnou technikou. Koronarografie se provádí v případě, že obtíže trvají méně než 12 hodin a metoda je dostupná do 1 hodiny.
Pokud není možné katétrem tepnu zprůchodnit, řeší se prokysličování postižené tkáně přemostěním zdravou cévou (bypass). Toto chirurgické řešení se provádí vždy s určitým časovým odstupem a po stabilizaci akutního stavu.
Pacienti, kteří se do nemocnice dostanou později, jsou léčeni jinak. Protože průběh infarktu nelze ovlivnit, jde především o to, aby se předešlo dalším komplikacím, případnému opakování infarktu a zejména je cílem oslabené srdce posílit.
Při velkém a vážném postižení srdce připadá v úvahu i transplantace srdce, která spočívá v náhradě poškozeného srdce zdravým od dárce. Jedná se o velmi komplikovaný lékařský výkon, neboť je nutno vzít v úvahu mnoho faktorů, které úspěšnost takové operace podmiňují. Největším rizikem je při transplantaci odmítnutí nového srdce imunitním systémem a samozřejmě dostupnost zdravého srdce od vhodného dárce.
Co po prodělaném infarktu
Většina pacientů má po dvou dnech pocit, že jsou zcela v pořádku. Problém je ale v tom, že jizva, kterou infarkt po sobě zanechal, se hojí přibližně týden. Po tuto dobu musí být pacient pod kontrolou, neboť hrozí nebezpečí arytmií a navíc musí být pacient mobilizován postupně. Nejdůležitějším cílem léčení je zabránit vzniku ucpávky na jiném místě a odumření další části srdečního svalu. Většinou pacient prodělá vyšetření srdečním katétrem, při kterém se zjistí stav poškození a naleznou se další potenciální riziková místa. Průběh uzdravování se sleduje pomocí EKG, ultrazvuku a krevních testů.
V každém případě se změní životní styl pacienta, neboť musí dodržovat určité zásady. Platí zákaz kouření, úprava tělesné hmotnosti při nadváze, jídelníček se upravuje tak, aby byla strava vyvážená, obsahovala hodně zeleniny a ovoce a bílkovinná složka potravy by měla být co nejstravitelnější. Pacient absolvuje průběžnou kontrolu krevního tlaku, požaduje se klid a vyvarování se stresových situací. V některých případech je doporučena změna zaměstnání. Doporučuje se zařadit doplněk stravy Prokardin, jehož unikátní složení pomáhá srdce chránit a hlavně posilovat jeho činnost.
Související články
Co je koenzym Q10 a jak působí?
Odkazy
Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Kreslené obrázky podléhají autorským právům. Seznam použité literatury naleznete zde.