Vysoký krevní tlak, hypertenze
Vysoký krevní tlak
Popis onemocnění
Za vysoký krevní tlak se považuje systolický tlak vyšší než 140 mm Hg a diastolický vyšší než 90 mm Hg sloupce. Jedná se o nejzávažnější civilizační onemocnění, které je jednou z hlavních příčin kardiovaskulárních onemocnění. V převážné většině případů je obtížné určit primární příčinu. Byla však prokázána souvislost s dědičností, stravováním, s nadměrnou spotřebou alkoholu, s kouřením, sedavým zaměstnáním a také se stresem. Obvykle se však hypertenze objeví jako následek spolupůsobení několika uvedených faktorů.
Může však také vzniknout jako důsledek některých onemocnění (poruchy štítné žlázy, poruchy funkce ledvin, při endokrinních poruchách například v těhotenství), ale také při užívání hormonální antikoncepce nebo některých léků (nesteroidní antirevmatika, kortikosteroidy, antidepresiva apod.).
Jak se onemocnění projevuje
Problémem vysokého krevního tlaku je mnohdy bezpříznakový průběh onemocnění. Bývá často prokázán při kontrolách zdravotního stavu nebo při diagnostikování jiného onemocnění. V oběhové soustavě způsobuje zbytňování cévních stěn a zhoršování jejich pružnosti, zvětšování srdečního svalu (hypertrofie) a hlavně aterosklerózu věnčitých tepen. Může se projevit závratěmi a bolestí hlavy, poškozováním zraku a vyústit v mrtvici. Při dlouhodobějším neléčeném vysokém krevním tlaku může dojít i k poškození ledvin, především zhoršení jejich filtračních schopností.
Diagnóza onemocnění
Diagnóza by měla stanovit závažnost hypertenze a závažnost přítomných orgánových onemocnění. Je třeba provést cílenou anamnézu včetně rodinné a opakovaná měření tlaku.
Provádí se opakovaná měření (nejméně 3 při různých návštěvách u lékaře). Je však nutné dodržet vždy stejné podmínky měření (umístění manžety, poloha ruky, stejný přístroj a hlavně pokud možno stejné atmosférické podmínky). Je nutné provést rutinní vyšetření (poklepové) dalších orgánů, aby se vyloučila spojitost s jiným onemocněním. V současné době je pro ošetřujícího lékaře obrovskou výhodou, pokud pacient vlastní svůj přístroj, je správně zaučen do jeho ovládání a způsobu měření tlaku a lékaři přinese průběžné hodnoty naměřeného tlaku v průběhu několika dnů.
Z fyzikálních vyšetření se provádí elektrokardiogram, echokardiografie, rentgen hrudníku a vyšetření očního pozadí. Laboratorní vyšetření zahrnují vyšetření moče a močového sedimentu. V séru se stanovuje koncentrace sodíku a draslíku. Stanovují se celkové tuky, celkový cholesterol včetně jeho frakcí LDL, HDL, kreatinin, močovina, kyselina močová. Provádí se vyšetření na glykémii, tzn. stanovuje se koncentrace cukru a glukózová tolerance.
Možné způsoby léčby
Aplikují se diuretika a léky s vasodilatačními účinky. Vždy je nutné přihlédnout k aktuálnímu zdravotnímu stavu pacienta a použitá léčiva tomu přizpůsobit. Někdy je nutné kombinovat i více léků. Jedná se o dlouhodobější léčbu a je žádoucí aktivní spolupráce pacienta. Zavádí se určitý dietní režim, obvykle se snižuje příjem sodíku a nasycených tuků, zavádí se abstinence alkoholu, zákaz kouření, zvyšuje se příjem draslíku a především hořčíku. K dispozici je celá řada doplňků stravy, doporučuje se upřednostňovat hořčík ve formě laktátu hořečnatého. Obvykle stačí zvýšit příjem hořčíku o 100 mg za den, podle závažnosti situace lze dávku zvýšit až na dvoj- případně trojnásobek (podle doporučení ošetřujícího lékaře). Ve stravě se zvyšuje podíl nenasycených mastných kyselin (výborným zdrojem je především sójový, ale i slunečnicový a olivový olej za studena) a výhodné je zvýšit příjem lecithinu.
Související články
Odkazy
Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Kreslené obrázky podléhají autorským právům. Seznam použité literatury naleznete zde.