Oplodnění, spermie, vajíčko, těhotenství
Oplodnění
Na počátku jsou dvě buňky
Vajíčko je relativně velká buňka, která se nedokáže sama pohybovat. Uvolňuje se z folikulu a je posunováno řasinkovým epitelem ve vejcovodu a v horní části dělohy.
Proti němu se pohybují mnohem menší spermie. K místu spojení mají mnohem delší cestu, asi 4000x delší, než je jejich vlastní délka. Pohybují se na rozdíl od vajíčka vlastní silou pomocí bičíku. Kdybychom spermii zvětšili na velikost 1 m, musela by urazit za vajíčkem dráhu dlouhou přes 4 km. Tuto vzdálenost urazí ty nejrychlejší za 1 až 5 hodin. Ty nejlepší se pohybují rychlostí srovnatelnou s normální chůzí člověka. Spermie dokáží oplodnit vajíčko asi 22 až 24 hodin po ejakulaci, dokáží si tedy na vajíčko v ústí vejcovodu chvíli počkat. Některé odborné zdroje popisují i případy, kdy si spermie uchovávají schopnost oplodnění i po 48 hodinách. Tyto případy jsou však vyjímkou.
Přežijí ti nejlepší
Spermie má v krčku svého bičíku velice výkonný pohon, který však vyžaduje dodávku energie. Přestože si každá spermie vytváří poměrně velkou energetickou zásobu již v procesu zrání v nadvarleti, předpokládá se, že část energie sbírá ještě po cestě. Ví se, že spermie na své cestě k vajíčku často odpočívají v záhybech zduřelé děložní sliznice. Přibližně v době ovulace se ve sliznici aktivují buňky, jejichž úkolem je později vyživovat oplozené vajíčko do okamžiku vytvoření placenty. Tyto buňky vylučují sacharidy a tuky a právě cukr fruktóza je základním pohonným palivem pro bičíky spermií.
Přestože se při ejakulaci do pochvy dostane více než 250 miliónů spermií, kyselé prostředí pochvy, protisměrný pohyb řasinek, imunitní reakce na děložní sliznici a vyčerpání vlastních energetických zásob, to jsou všechno faktory, které způsobí, že do ústí vejcovodu dorazí jen něco přes 1000 spermií. Řasinky ve vejcovodu jsou mnohem více aktivní, než v děloze a proto dovnitř vejcovodu nakonec vnikne přibližně jen kolem stovky spermií. Pokud se v té chvíli vajíčko ve vejcovodu nenachází, spermie vyčerpají své energetické zásoby a jsou vypuzeny ven. Má se za to, že část z nich získá fruktózu od sliznice dělohy, ale s přibývající dobou počet spermií schopných dokončit oplodnění vajíčka významně klesá. Pokud se však dostane spermie do těsné blízkosti vajíčka, vajíčko si je začíná přitahovat podobně jako působí na sebe opačné magnety.
Spermie musí do vajíčka proniknout
Hlavička spermie obsahuje jádro s genetickým materiálem. Ten se musí dostat do buňky vajíčka a proto je spermie kryta hlavovou čepičkou umožňující proniknutí. Jakmile se spermie dostane do kontaktu se stěnou vajíčka, začne se stěna vajíčka chovat zvláštním způsobem.
Buněčná stěna vajíčka má místo, kde je schopna spermie dovnitř proniknout. Proto po kontaktu spermie s vajíčkem dochází k tomu, že si vajíčko samo navádí spermie k tomuto místu. Současně si je stále přidržuje na svém povrchu. Jakmile se však k tomuto místu nějaká spermie přiblíží, začne hlavová čepička spermie uvolňovat speciální enzym, který způsobí otevření tohoto vstupního místa. Hlavička spermie pronikne dovnitř, přičemž se zbaví bičíku.
Z vajíčka se stává nemilosrdný kat
Po proniknutí spermie do vajíčka dochází uvnitř vajíčka k uvolnění vápníku, který během desítek sekund vyvolá zásadní změny v buněčné membráně. Nárůst koncentrace intracelulárního vápníku je jedním ze základních spouštěcích mechanismů embryonálního vývoje. V okamžiku, kdy se zanoří hlavička spermie do vajíčka, začne se buněčná membrána vajíčka chovat zcela opačným způsobem. Nekompromisně odvrhne všechny ostatní spermie ze svého povrchu a buněčná stěna se stane nepropustnou. Vajíčko začíná žít vlastním životem a ostatní útočící spermie jsou pro něj přítěží. Předpokládá se také, že od tohoto okamžiku jsou aktivovány mechanismy směřující k urychlené likvidaci doposud všech živých spermií.
Vajíčko se začíná dělit
Od tohoto okamžiku začíná těhotenství, i když to vlastně žena ještě nemůže vědět. Vlastně se nachází právě uprostřed menstruačního cyklu. Oplodněné vajíčko začíná během několika prvních dnů produkovat choriální gonadotropin, tento speciální hormon zabraňuje odlupování děložní sliznice. Proto od okamžiku oplodnění až do doby přibližně 6 týdnů po porodu nedochází k menstruačnímu krvácení.
Ihned po vniknutí hlavičky spermie do vajíčka se tato začne rozpouštět a uvolňují se z ní chromosomy. Dochází k jejich spárování s chromosomy vajíčka a začíná klasické mitotické dělení buněk. Začíná preembryonální vývoj. První dělení na dvě dceřinné buňky trvá ještě relativně dlouho, dochází k němu asi po 36 hodinách od okamžiku splynutí spermie s vajíčkem a vajíčko se stále ještě vznáší v tekutině ve vejcovodu. Během dalších asi 24 hodin se rozdělí na 4 buňky, po 3 dnech je jich již 8 a ve čtyřech dnech se již jedná o shluk 64 buněk.
Přibližně po dobu prvních 6 dnů se stále vajíčko pohybuje v tekutině a není v přímém kontaktu s mateřskou tkání. K tomuto dochází během 6 dne, kdy vajíčko opouští vejcovod a je zachycováno sliznicí dělohy. V této době má již shluk buněk určitý řád, jedná se o malý dutý kulovitý útvar (blastocysta), v jehož nitru je na jedné straně fixovaný shluk buněk označovaný jako embryoblast. Ten se stává základem těla dítěte.
Související články
Odkazy
Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Kreslené obrázky podléhají autorským právům. Seznam použité literatury naleznete zde.