Poškození jater, alkoholická steatóza, alkoholická hepatitida, jaterní cirhóza

Alkoholické poškození jater

Popis onemocnění

Jedná se o skupinu onemocnění jater vyvolané nadměrnou konzumací alkoholu. Patří sem alkoholická steatóza, alkoholická hepatitida a jaterní cirhóza. Alkoholickou steatózu (ztučnění jater) způsobuje nadměrné ukládání tuků v jaterní tkáni, alkoholická hepatitida (žloutenka) vzniká v důsledku zánětu a následného poškození případně i rozpadu jaterních buněk a jaterní cirhóza (scvrknutí) vzniká jako důsledek nadměrného ukládání vaziva v jaterní tkáni.

Cirhóza jater

Vznik všech těchto 3 onemocnění je závislý na množství konzumovaného alkoholu a pravidelnosti pití. Za bezpečné množství alkoholu se považuje 40 g ethanolu za den pro muže a 20 g pro ženy. Pravidelné denní pití je mnohem více nebezpečné, než střídavé. Půl litru piva obsahuje cca 30 g ethanolu, stejné množství je obsaženo přibližně ve 2,5 až 3 dcl vína. Distribuci a tedy i následné působení alkoholu v těle ovlivňuje množství uloženého tuku. Štíhlí lidé s nízkou zásobou tuku jsou na alkohol více citliví, účinky alkoholu nastupují podstatně rychleji. Alkohol v těle odbourává enzym alkoholdehydrogenáza, ženy mají tohoto enzymu téměř o 40 % méně než muži. Chronický alkoholismus a používání antacid znamená vždy sníženou výkonnost tohoto enzymu. Játra u zdravých lidí odstraní přibližně 150 mg alkoholu za hodinu (v přepočtu na 80 kg hmotnost, údaj platí pro muže).

Jak se onemocnění projevuje

V případě alkoholické steatózy jsou obvykle pacienti bezpříznakoví. U alkoholické hepatitidy mohou být někteří pacienti bez příznaků, u většiny se však objevuje ztráta chuti k jídlu, celková slabost, bolesti břicha a někdy i horečka. Onemocnění může vyústit až v jaterní nedostatečnost a následně v cirhózu.

Diagnóza onemocnění

Pacienti s onemocněním alkoholické steatózy bývají odhaleni většinou v souvislosti s vyšetřením prováděným za jiným účelem. Provádí se ultrasonografické vyšetření, při kterém se prokážou světlejší játra. Při vyšetření krve jsou obvykle nižší hodnoty enzymů alaninaminotransferázy (ALT) a aspartátaminotransferázy (AST), přičemž jejich poměr bývá AST : ALT 1,2 až 2 : 1. Také bývá zjištěna vyšší hodnota enzymu gamaglutamyltransferázy (GMT, GGT).

Alkoholickká hepatitida se prokazuje především histologicky, kdy se prokazuje nekróza a tzv. Malloryho tělíska. Hodnoty ALT a AST jsou vyšší, poměr AST : ALT > 2. Téměř ve všech případech jsou i vyšší hodnoty GMT.

V případě jaterní cirhózy se zaznamenávají prakticky všechny hodnoty odpovídající jakémukoliv jaternímu selhání v konečné fázi.

Možné způsoby léčby

Pokud pacient ihned přestane s pitím, je prognóza u steatózy poměrně příznivá, obvykle ztučnění jater odezní. U hepatitidy záleží na stupni poškození jaterní tkáně. V každém případě vždy abstinence alkoholu znamená zlepšení jaterních funkcí. V těžkých případech jaterního poškození může být nutná transplantace jater.

Játra jsou orgánem, kterým prochází veškerá krev ze střev a také jako první přichází do styku s živinami a dalšími látkami, které krev přijme z tráveniny ve střevech. Játry proteče za minutu přibližně 1/3 celkového objemu krve a spotřebují přibližně 20 % přijatého kyslíku. Obdivuhodná spotřeba vzhledem k jejich poměrně malé hmotnosti ve vztahu k celému tělu (asi 3 %). Jejich činnost je vždy lepší při dobrém průchodu krve. Proto je i v počátečních stádiích jaterních onemocnění velice žádoucí úměrný pohyb a pobyt na čerstvém vzduchu (zajišťuje lepší prokysličení). Při těžších formách však může být pohyb již nežádoucí a proto je vždy nutné pohybovou aktivitu konzultovat se svým ošetřujícím lékařem.

Dřívější názor, že je při jaterních onemocněních nutné snížit příjem bílkovin se ukazuje jako neopodstatněný. Dnes se doporučuje dostatek tekutin, bílkoviny se neomezují, spíše se doporučují lehce stravitelné (mléčné výrobky, méně maso a vejce). Pouze v případě jaterní cirhózy se volí takový bílkovinný zdroj, který obsahuje méně albuminu. Pokud je to možné, upřednostňují se potraviny se zvýšeným obsahem aminokyselin valin, leucin a izoleucin. V případě cirhózy se také hlídá příjem sodíku, tedy veškeré potraviny, které obsahují zvýšené množství soli. Tuky se doporučuje omezit, později je možné zařadit dobře stravitelné formy. Pacient s cirhózou potřebuje přibližně o 20 % více energie, než zdravý člověk, bílkoviny by měly být dodávány v množství 1,0 až 1,3 (v individuálních případech až 1,5) g na 1 kg hmotnosti. Některé výsledky dietních studií poukazují na pozitivní vliv kukuřice při jaterních onemocněních.

Na tomto místě je třeba zmínit jeden velice rozšířený, ale přitom chybný názor. Mezi laickou veřejností se občas objevuje informace, že játra i při poškození dorostou. Ano, játra mohou i při relativně velkém poškození „dorůst“, ale zacelení se provede vazivovou tkání. Tato tkáň sice vyplní prostor, ale není schopna zajistit normální funkci jater. Jakmile jednou dojde k nekróze a poškození jaterních buněk, již nikdy nedosáhnou játra své dřívější výkonnosti.

Související články

Cirhóza - rejstřík

Steatóza jater - rejstřík

Alkoholismus - rejstřík