Barrettův jícen, barrettův syndrom, endobrachyezofagus
Barrettův jícen
Popis onemocnění
Toto onemocnění se často vyskytuje u pacientů se zúžením koncové části jícnu nebo u pacientů s gastroezofageálním refluxem. Má souvislost s působením kyselých žaludečních šťáv na sliznici jícnu v případech, kdy nedostatečně funguje česlové ústí (svěrač, ostium cardiacum), které spojuje jícen se žaludkem. Dlouhodobé působení žaludečních kyselin na dlaždicovou výstelku sliznice jícnu vede k tomu, že se jícnová výstelka postupně nahrazuje cylindrickou výstelkou odolnější právě proti kyselému prostředí. Struktura této nově se vytvářející výstelky je velice podobná žaludeční nebo dvanácterníkové.
Barretův jícen (endobrachyezofagus) vzniká jen u části pacientů s refluxem. Možnou příčinou jeho vzniku je zvýšená citlivost na reflux, hiátová hernie pravděpodobně přetrvávající již od dětství, účinek trypsinu, lyzolecithinu a případně i žlučových kyselin v refluxní tekutině. Ve sliznici byla prokázána vyšší aktivita volných kyslíkových radikálů a také snížená aktivita enzymu superoxiddismutázy.
Jak se onemocnění projevuje
Příznaky jsou prakticky stejné, jako v případě gastroezofageálního refluxu. Komplikací tohoto onemocnění je skutečnost, že velmi snadno přechází do stádia krvácejícího vředu a v důsledku toho se významně zvyšuje riziko vzniku adenokarcinomu jícnu (nádor). Adenokarcinom vzniká asi u 10 % nemocných. Existuje určitý vztah mezi obezitou a vznikem karcinomu jícnu, mechanismus vzniku takového nádoru a jeho vyvolávací faktor jsou však zatím neobjasněné. Lidé postižení gastroezofageálním refluxem mají také zvýšené riziko tvorby zubního kazu, neboť může docházet k významnému okyselování ústní dutiny.
I když se připouští role genetických dispozic, jedná se vždy o onemocnění získané. Zatím nelze vysvětlit, proč se onemocnění projeví jen u části pacientů. Prokázanou skutečností ale je, že diferenciace buněk jícnového epitelu na žaludeční nebo střevní epitel probíhá cestou mezistupně, to znamená tvorbou strukturálně zcela odlišných buněk.
Diagnóza onemocnění
Příznaky jsou natolik jednoznačné, že při opakovaném pálení žáhy spojeném s refluxem žaludečních šťáv lze toto onemocnění předpokládat. Pro potvrzení se provádí endoskopie a biopsie. Prokazuje se sametově zarudlý povrch sliznice s různým rozsahem těsně nad gastroezofageální oblastí (nad svěračem) nebo hluboký vřed připomínající vřed žaludku. Při histologickém posuzování epitelu je patrný metaplastický epitel s pohárkovými buňkami, které se normálně nevyskytují ani ve sliznici jícnu, ani ve sliznici žaludku.
Někdy je možné prokázat vznikající vřed sonograficky. Rentgenový snímek může ukázat na beginní strukturu ve střední a spodní části jícnu a často prokáže vřed.
Možné způsoby léčby
Provádí se antirefluxní medikamentózní nebo operační léčba. Avšak ani tato léčba nedokáže zabránit případnému vzniku nádoru, dokáže pouze významně snížit riziko jeho vzniku. Metaplastický epitel přetrvává i po úspěšné medikamentózní nebo chirurgické úpravě refluxu. Léčba dokáže pouze zmírnit příznaky onemocnění.
Určitou úlohu hraje i dodržování diety a omezování potravin zvyšujících sekreci kyselin ze žaludeční sliznice (sladká jídla, káva, čaj, čokoláda, alkohol, česnek, silně dráždivá a kořeněná jídla, smažená jídla). V dřívější době se význam diety hodně zdůrazňoval, z dnešního pohledu se jeví jako přeceňovaný. Jedná se však o individuální faktor. Vedle složení přijímané potravy je důležitá její konzistence a také přijímané množství. Přeplnění žaludku vytváří tlak na svěrač a tím i snadnější zpětný průnik kyselé tráveniny zpět do jícnu. Vhodné je i omezení kouření. Důležitou zásadou je udržení dobrého nutričního stavu. U malých dětí lze používat antirefluxová mléka.
V určitých případech se osvědčil přípravek Kamacit. Jeho účinek spočívá především v tom, že obsahuje zvláštní minerální komplex, který má velice dobrou schopnost vázat protony a vykazuje tak průběžný pufrační účinek. Žaludeční šťávy pak nedosahují tak vysoké kyselosti a i při případném refluxu nedochází k tak výrazné stimulaci změny struktury epitelu jícnu. Kamacit se při této diagnóze aplikuje přibližně 30 až 60 minut po jídle. Aplikuje se také při prvních příznacích pálení žáhy.
V obzvláště těžkých případech se provádí chirurgické odstranění jícnu (ezofagektomie).
Související články
Odkazy
Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Kreslené obrázky podléhají autorským právům. Seznam použité literatury naleznete zde.