Trávení, trávicí ústrojí, tlusté střevo
Tlusté střevo
V tlustém střevě se obsah zahušťuje
V tenkém střevě, zejména v jeho první třetině, je vysoký obsah vody v trávenině žádoucí. Usnadňuje to promíchávání tráveniny s enzymy produkovanými stěnou střeva a také průběh rozkladných reakcí. Čím řidší obsah, tím snáze se živiny dostávají do kontaktu s enzymy. Rozkladné reakce probíhají rychleji a také se snáze uvolněné živiny dostávají do kontaktu s povrchem střeva. Živiny uvolněné z tráveniny se ve vodném roztoku rychleji vstřebávají.
Živiny se nemohou vstřebávat samy o sobě, ale přes střevní stěnu prochází ve formě roztoku, tedy současně s vodou. Proto je hlavní podíl vody z tráveniny vstřebán do krve již v tenkém střevě.
Do tlustého střeva přichází zbytky potravy, živin je málo a pro tělo není žádoucí vylučovat příliš řídký obsah a zbavovat se vody. Proto v tlustém střevě dochází k dalšímu zahušťování a resorpci vody. V této fázi se také významně uplatňuje činnost baktérií. Baktérie spotřebovávají zbytky živin a díky tomu se nejen množí, ale produkují celou řadu látek. Dojde-li z jakéhokoliv důvodu k rychlému pomnožení těchto střevních baktérií, tento výrazně zvýšený počet buněk také znamená zvýšený obsah látek, které tyto bakterie do svého okolí vylučují. Některé z těchto látek naše střevo hodnotí negativně a v takových případech vysílá střevo varovné signály do mozku. Následkem je zrychlení pohybu střevní stěny, zrychlení průchodu tráveniny, nedostatečné zahuštění a v konečném důsledku průjem.
Tlusté střevo plní především funkci rezervoáru
Tlusté střevo tvoří poslední část trávicího ústrojí, za ním následuje již jen konečník. Jedná se o asi 1,3 m dlouhou trubici, charakterizovanou hlubokými vchlípeninami. Povrch tvoří převážně buňky, produkující hlen. Plní funkci rezervoáru střevního obsahu. Za den přijmeme asi 1,5 l vody, další voda v množství asi 6 l je do trávicího ústrojí vyprodukována ve formě slin, žaludeční šťávy, žluči, pankreatické šťávy a střevní šťávy. Stolicí vyloučí denně zdravý člověk přibližně 45 až 135 ml vody. Přibližně 7,4 l tedy musí být zpětně resorbováno do krve. Většina se resorbuje již v jejunu a ileu tenkého střeva, zbytek vody v objemu 0,4 až 1,2 l se resorbuje v tlustém střevě.
Stěna tlustého střeva není uzpůsobena vstřebávání živin
Stěna tlustého střeva má jinou strukturu ve srovnání s tenkým střevem a není uzpůsobena pro účinné vstřebávání živin a tak dochází ve srovnání s tenkým střevem k pouze nepatrné resorpci. Je zde však účinný systém resorbce nejenom vody, ale i sodíku a částečně i chloridů. Zahušťování stolice napomáhá i výrazné prodloužení doby zdržení zbytků potravy v tlustém střevě. Zatímco průměrná doba průchodu tráveniny tenkým střevem se uvádí kolem 7 až 9 hodin, v tlustém střevě se zdrží až 30 hodin.
V tlustém střevě probíhá intenzivní bakteriální činnost
V tlustém střevě probíhá intenzívní bakteriální činnost, zejména kvašení a hnilobné procesy. Hlavní podíl stolice, asi 75%, tvoří voda. Přibližně 17% tvoří zbytky potravy s odchlípnutými buňkami střevní stěny a asi 8% tvoří střevní baktérie. Za den se vyloučí 60 až 180 g stolice. Z uvedených údajů vyplývá, že rozmnožování a metabolická činnost střevních baktérií je značná. V 1 gramu stolice je obsaženo 1010 až 1012 buněk baktérií. Denně se vyloučí stolicí u dospělého člověka více než 10 biliónů buněk baktérií.
Za normálních okolností žijí bakterie ve střevě jako symbionti a toto soužití je zcela fyziologické, neboť produkují pro naše tělo celou řadu prospěšných látek.
Náhlá změna stravovacích zvyklostí způsobí problém
Poměr jednotlivých druhů baktérií je přibližně konstantní. Změníme-li však naráz stravovací zvyklosti a začneme konzumovat výrazně odlišnou stravu, tento poměr se změní a převládne jiný druh mikrobů, jemuž zbytky potravy vyhovují lépe. Vlivem životní činnosti těchto baktérií mohou vznikat látky, na které není náš organismus dostatečně připraven. Většinou se to projeví poruchou vylučování, nadýmáním a zvýšenou plynatostí. Mohou se objevit průjmy nebo naopak zácpa.
Problémy může způsobit konzumace nativního mléka
Příkladem může být zvýšená konzumace mléka u starších lidí, zejména u těch, kteří mléko vůbec nekonzumovali. U těchto lidí není většinou dostatečná produkce enzymu štěpícího mléčný cukr laktózu. Tento cukr se dostává nezměněn až do tlustého střeva a protože se jedná o látku střevními bakteriemi velmi dobře zužitkovatelnou, začnou ji intenzívně využívat. Při tomto procesu vznikají ve zvýšené míře organické kyseliny, které zvyšují kyselost střevního obsahu. Tento stav je pro střevo nefyziologickým a tak střevo na tuto změnu reaguje zvýšenou peristaltikou a zrychlením posunu obsahu střeva.
Tento posun může být tak intenzívní, že se nestačí zpětně resorbovat odpovídající množství vody a my zaznamenáme průjem. Navíc při přeměně laktózy vzniká plyn, který vyvolává mnohým známé plynatění a nadýmání.
Související články
Odkazy
Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Kreslené obrázky podléhají autorským právům. Seznam použité literatury naleznete zde.