Zánět žaludku, překyselení žaludku, žaludeční sekrece
Zánět žaludku
Popis onemocnění
Gastritida (zánět žaludku) je vlastně zánětlivá reakce v žaludeční sliznici a vzniká jako důsledek působení vnějších nebo vnitřních vlivů. Nejčastější příčinou gastritidy je přítomnost bakterie Helicobacter pylori, která je acidorezistentní a dokáže přežít i v kyselém prostředí žaludku (při pH kolem 1,5). Kromě autoimunitní gastritidy není u ostatních forem vyvolávající příčina zcela objasněna. Za příčinu gastritidy bývá často označována nevhodná strava včetně nápojů, průnik žluči zpět do žaludku, některé léky a také mechanické dráždění žaludku (například nevhodné sezení u profesionálních řidičů - dlouhodobě stlačený žaludek nebo v době těhotenství). Asi 1 % chronické gastritidy vyvolává i bakterie Helicobacter heilmanii (dřívější název Gastrospirillum hominis).
Zvláštní pozornost vyžaduje korozivní poškození žaludku způsobené pozřením kyseliny nebo louhu, a to i ve formě některých prostředků domácí chemie (různé čistící a desinfekční přípravky).
Neléčená gastritida potencuje tvorbu žaludečních a dvanácterníkových vředů. Dlouhotrvající gastritida zvyšuje riziko vzniku rakoviny žaludku, protože dochází ke ztenčování slizniční vrstvy a ke změně její struktury (metaplazie).
Jak se onemocnění projevuje
Akutní gastritida bývá často spojována s akutní žaludeční dyspepsií a je jen velmi obtížné tato onemocnění od sebe vzájemně odlišit. Jako jedna z hlavních příčin se považuje konzumace obtížně stravitelné potravy, přičemž hlavním hodnotícím kritériem je snadnost mechanického zpracování přijaté potravy a následné resorpce živin. Nesnášenlivost některé potraviny a případná následná reakce trávicího ústrojí je vždy zcela individuální záležitostí. Projevy mohou mít charakter prosté nesnášenlivosti až po bolest v oblasti žaludku, nevolnost, zvracení, nechuť k jídlu a někdy i bolest hlavy.
Požití louhu nebo kyseliny vyvolá korozivní gastritidu. Louh způsobuje nekrózu a zmýdelnění tkáně, protože reaguje s přítomnými tuky. Poškození jícnu je v tomto případě mnohem závažnější, než v případě žaludku. Kyseliny způsobují koagulační nekrózu, přičemž paradoxně vzniklý příškvar může omezit další působení kyseliny a poškozování hlubších vrstev sliznice. Podle síly louhu nebo kyseliny nastává různý stupeň poškození tkáně. Od povrchního otoku a edému bez následného vzniku jizev až po těžký případ protržení stěny jícnu nebo žaludku s možností vzniku septického šoku, selhání ledvin a smrti.
Požití louhu vyvolává prudkou bolest s bolestivým polykáním (odynofagie). Na poškození žaludku ukazuje i zvracení krve a částí nekrotické tkáně. Bolest břicha případně zad může znamenat i zánět pobřišnice (peritonitida) nebo zánět mezihrudí (mediastinitida). Rychle nastupuje šokový stav s následnou poruchou tepové frekvence (tachykardie) a zrychlené dýchání (tachypnoe).
Při poleptání silnou kyselinou se objevuje bolest v ústech, hrudníku a břicha. Následuje zvracení krve a částí koagulované tkáně. Může dojít k protržení stěny žaludku. Později se může krev objevit i ve stolici.
V případě chronické gastritidy je v převážné většině případů (více než 80 %) vyvolávající příčinou infekce baktérií H. pylori. V místě kontaktu epitelových buněk žaludeční sliznice s touto baktérií dochází k jejich degenerativním změnám a také se uplatňují některé toxiny a enzymy, které tato bakterie produkuje. Působení proteolytických enzymů způsobuje narušení ochranné hlenovité vrstvy a také se zřejmě uplatňuje vliv enzymu ureázy. Celkově to vede k vyvolání zánětlivé reakce. Zánětlivé poškození sliznice může vést k její postupné atrofii (zmenšení původně normálního orgánu), následně dochází k poruchám tvorby kyseliny chlorovodíkové a k achlorhydrii. Dochází k poruchám v tvorbě vnitřního faktoru, nastávají poruchy při vstřebávání vitamínu B12 a nakonec to vede ke vzniku perniciózní anémie. Chronické dráždění sliznice působením bakterie H. pylori vyvolá nejen zánět, ale může stimulovat lymfatickou tkáň k tvorbě lymfatických folikulů a zejména u dětí provokovat tuto tkáň k nádorovému bujení.
Diagnóza onemocnění
Diagnózu lze bezpečně potvrdit pouze biopsií. Rozhodující je významné zmnožení zánětlivých buněk ve sliznici žaludku. Pouze u atrofické gastritidy lze diagnózu poměrně spolehlivě potvrdit i endoskopickým vyšetřením. V tomto případě se při histologickém vyšetření prokazuje ztráta žaludečních žlázek a celková přestavba sliznice.
Možná příčina vzniku gastritidy se posuzuje také v souvislosti s jinými onemocněními, jako je například Crohnova choroba, onemocnění jater a ledvin, dlouhodobé užívání nesteroidních protizánětlivých léků (aspirin, ibuprofen), kouření, nadměrná konzumace kávy a alkoholu a v neposlední řadě také obliba v silně kořeněných jídlech. Významnou roli při rozvoji tohoto onemocnění také sehrává stres (zejména u dětí), případná rekonvalescence po dlouhodobější nemoci eventuelně přepracovanost.
Možné způsoby léčby
Prvotním cílem pro stanovení účinné léčby gastritidy je stanovení vyvolávací příčiny. Její odstranění většinou vede k poměrně rychlé a účinné léčbě (zejména u akutní gastritidy).
V případě akutní gastritidy se vždy začíná hladovkou, pouze v případě, že to stav nemocného dovolí, lze připustit příjem tekutin (vlažný černý neslazený čaj). Druhý den se podává suché (starší) pečivo a později i obilné polévky, rýže, bramborová kaše a vařené libové maso. Postupně lze zařadit vařené brambory s malým množstvím másla, těstoviny a těstovinové saláty s vyloučením ochucených dresinků a tuků. Zařazení mléka a mléčných výrobků je vždy individuální záležitostí, pokud je to možné, doporučují se termixy, neochucené jogurty, malé množství tvarohu případně i mléko. Medikamentózně se podávají antacida (léky snižující kyselost a schopné vázat škodlivé látky). Dále je možné aplikovat inhibitory protonové pumpy případně antihistaminika. I podání živočišného uhlí má v mnoha případech velice dobrý účinek. Při dodržení léčebného postupu obvykle dochází k hojení během několika dnů až týdnů.
V případě požití louhu, kyseliny nebo jiného agresivního prostředku je nutné nejprve zředit látku, která poleptání vyvolala. Provádí se to vypitím vody nebo lépe mléka. Nedoporučuje se pro neutralizaci používat slabé kyseliny nebo louhy, protože při následné reakci vzniká teplo a mohlo by dojít k dalšímu poškození tkáně (při použití mléka se totiž teplo netvoří, neutralizace probíhá na jiném chemickém principu). Také se nedoporučuje vyvolávat zvracení, aby nedošlo k dalšímu poškození jícnu. Pozdějším projevem poleptání je vznik striktur (zúžení trubicového orgánu v důsledku zánětu, nádoru nebo poranění), které znesnadňují průchod tráveniny. Vznik striktur je doprovázen dysfagií (ztížené polykání) a zvláštností je, že striktury mohou vzniknout i několik měsíců po poleptání. Uvádí se, že poškození sliznice jícnu zvyšuje pravděpodobnost vzniku nádoru na postiženém místě až 3 000x.
Gastritida vyvolaná autoimunitními podněty je prakticky nevyléčitelná, existují experimentální údaje o možné aplikaci kortikosteroidů nebo imunosupresiv. U gastritidy vyvolané baktérií H. pylori se provádí léčba podáváním vhodných antibiotik, což vede k postupnému ústupu zánětlivých změn a v mnoha případech k obnovení plné funkce sliznice. Výsledek léčby je individuální a je vždy závislý na stupni poškození sliznice. Obecně platí, čím dříve jsou případné změny v žaludeční sliznici diagnostikované, tím více jsou léčebné postupy efektivní.
Protože je prakticky u všech forem gastritid porušeno vstřebávání vitamínu B12 a může se vyvinout anémie, je třeba zajistit jeho příjem ve formě vhodného doplňku stravy, nebo ho aplikovat injekčně. Prospěšná je určitá pohybová aktivita spojená s pravidelným a hlubším dýcháním (velice dobře se osvědčuje plavání).
Související články
Odkazy
Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Kreslené obrázky podléhají autorským právům. Seznam použité literatury naleznete zde.