Kyselina listová

Charakteristika

Kyselina listová neboli kyselina pteroylglutámová, někdy označovaná jako kyselina folová, je žlutá krystalická látka, málo rozpustná ve vodě. S alkáliemi tvoří soli, které se ve vodě rozpouští poměrně dobře. Je-li vystavena účinku vyšších teplot v kyselém nebo alkalickém prostředí, snadno se štěpí. Je citlivá na světlo a na oxidačně redukční činidla, jako je například vitamín C. Vše nasvědčuje tomu, že kyselina askorbová se účastní přeměny kyseliny listové v buňkách na aktivní formu, označovanou jako H₄folát. Ztráty listové kyseliny při tepelné úpravě potravin jsou silně závislé na složení připravovaného jídla. Obsahuje-li dostatek mléčných bílkovin, je poměrně dobře chráněna a její ztráty jsou nižší než 15%. U jídel zeleninových s vyšším obsahem kyselin a některých minerálních látek mohou být ztráty vyšší než 40%.

Chřest

Přirozené zdroje

Průměrný obsah kyseliny listové v potravinách (µg / kg)

hovězí maso	150
vepřové maso	30
drůbež	50
játra hovězí	2.900
hovězí ledvinky	700
mléko	110
tvrdý sýr	160
bílá mouka	100
žitný chléb	150
zelí	500

petržel	380
květák	250
jahody	500
špenát	1.500
brambory	80 - 160
chřest	900 - 1.400
zelený hrášek	120 - 350
cibule	120
vejce	80
vlašské ořechy	660

Denní potřeba

Denní potřeba se uvádí pro děti 0,07 mg, děti nad 8 let 0,15 mg, ženy 0,2 mg, muži 0,24 mg, těhotné ženy 0,4 mg. U kojích žen činí denní potřeba přibližně 0,28 mg.

V případě těhotných žen se doporučuje zajistit příjem kyseliny listové ihned od prního podezření na těhotenství. Čím dříve se zvýšený příjem kyseliny listové zajistí, tím lépe je to pro vyvíjející se plod. V případech plánovaného těhotenství se doporučuje zajistit zvýšený příjem kyseliny listové nejméně 2-3 měsíce před plánovaným otěhotněním (současně je vhodné zvýšit příjem železa).

Doporučená denní dávka kyseliny listové je v ČR stanovena vyhláškou na 200 μg a nejvyšší přípustné množství v denní dávce je stanoveno na 1000 μg.

Projevy předávkování

Klinický projev nadbytku není popsán, zřejmě to souvicí se schopností kyseliny listové vytvářet komplexy s tělními bílkovinami v krvi. Vědci však varují před neuváženým dávkováním a při aplikaci léků proti křečím a u epileptiků je možné užívat tento vitamín pouze s vědomím lékaře. Kyselina listová může totiž zpomalovat vstřebávání některých léků proti křečím.

Projevy nedostatku

Nedostatek lze jen velmi obtížně odlišit od nedostatku vitamínu B₁₂. V obou případech se totiž nedostatek projeví sníženou tvorbou funkčních červených krvinek. U pokusně vyvolaného nedostatku bylo prokázáno, že hladina hemoglobinu poklesla přibližně o 16% a vyšetření kostní dřeně prokázalo jasně deformované buňky. Nedostatek se může projevit u některých onemocnění jater a ve zvýšené míře se objevuje u alkoholiků. Dlouhodobý nedostatek, zejména u žen, může při následném těhotenství vyvolat vrozenou vadu nervové trubice u dítěte.

Účinek tohoto vitamínu snižují mnohé léky, například aspirín, některá antibiotika, sulfoamidy a také antikoncepční hormonální přípravky.

Biochemická aktivita

Biochemická aktivita kyseliny listové vykazuje poměrně široké spektrum působení. Je součástí koenzymů, ovlivňujících tvorbu a reprodukci genetického materiálu buněk. Tím přímo ovlivňuje jejich růst a dělení. Protože se krevní elementy rychle tvoří a obnovují, nepřekvapuje, že častým projevem nedostatku je právě porucha tvorby červených krvinek.

Kyselina listová

Je nezbytná v mechanismu přeměny některých aminokyselin, pro syntézu cholinu a mnoha dalších důležitých látek. Zapojuje se do procesů tvorby protilátek a metabolismu minerálních látek. Výzkum v oblasti působení tohoto vitamínu je v poslední době soustředěn především na problematiku regulace rychlosti dělení buněk.

Související články

Vitamíny

Odkazy

Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Kreslené obrázky podléhají autorským právům. Seznam použité literatury naleznete zde.

Kyselina listová