Vitamín B<sub>12</sub>, kyanokobalamin

Vitamín B₁₂

Charakteristika

Vitamín B₁₂ neboli kyanokobalamin je tmavě červená krystalická látka, dobře rozpustná ve vodě. Ve své molekule obsahuje pevně vázaný atom kobaltu. Je tepelně poměrně stabilní a jeho ztráty při tepelném zpracování potravin jsou velmi malé. Z chemického hlediska je nejsložitějším vitamínem, jaký známe. Bylo zjištěno, že stabilitu kyanokobalaminu snižují látky, které vznikají při rozkladu kyseliny askorbové, tedy vitamínu C.

Hovězí játra

Přirozené zdroje

Kyanokobalamin se vyskytuje především v játrech, poměrně hodně ho obsahuje vejce (hlavně žloutek), maso a zakysané mléko.

Průměrný obsah kyanokobalaminu v potravinách (µg / kg)

hovězí maso	2,2
vepřové maso	2
játra hovězí	650
játra vepřová	600

mléko	7
zykysané mléko	50
vejce	70
žloutek	200

Naše tělo je závislé na příjmu z potravy. Kyanokobalamin se totiž vstřebává v poslední části tenkého střeva. Střevní bakterie, které jej produkují v potřebném množství, sídlí však až ve tlustém střevě, kde je jeho vstřebávání minimální. K jeho vstřebávání je nutný tak zvaný vnitřní faktor, který produkuje žaludeční sliznice. Bez přítomnosti tohoto faktoru klesá vstřebatelnost téměř na nulu. Pouze u mimořádně vysokých dávek kolem 1 mg denně lze zajistit dostatečný příjem i v případech nedostatku vnitřního faktoru.

U lidí, kterým byla vyoperována část žaludku, se mohou proto po několika letech objevit příznaky nedostatku tohoto vitamínu. Stejně tak se může projevit nedostatek u lidí, kterým byla vyoperována příslušná část tenkého střeva.

Denní potřeba

Jako denní potřeba je uváděno pro děti přibližně 1 µg a pro dospělé 2 µg.

Doporučená denní dávka kyanokobalaminu je v ČR stanovena vyhláškou na 2,5 µg a nejvyšší přípustné množství v denní dávce je stanoveno na 50 µg.

Projevy nedostatku

Uskladněný obsah kyanokobalaminu je v játrech obrovský a činí téměř tříletou zásobu. Nedostatek lze tedy obtížně vyvolat, projevuje se pouze u dlouholetých striktních vegetariánů.

Nedostatek vitamínu B₁₂ způsobuje zhoubnou chudokrevnost, nazývanou perciózní anémie. Toto onemocnění se projevuje tvorbou abnormálně velkých, nezralých červených krvinek. Současně může dojít až k šestinásobnému snížení jejich počtu. Často je toto onemocnění provázeno i defekty u rychle se obnovujících epitelů, jako je například sliznice dvanácterníku. Delší nedostatek se projevuje také poruchou nervové soustavy.

Biochemická aktivita

Z biochemického hlediska spočívá význam tohoto vitamínu v účasti na přeměně mastných kyselin a nepřímo se podílí na tvorbě genetického materiálu buněk. Také je účasten procesu spojeném s tvorbou červených krvinek. Zde je nutná přítomnost kyseliny listové, železa a jako podpůrné prostředky, umožňující efektivní využití železa ještě molybden a měď. Na tomto místě je nutné upozornit na skutečnost, že kyselina listová maskuje nedostatek vitamínu B₁₂. Její dostatečné množství umožní tvorbu krvinek i při nedostatku vitamínu B₁₂, avšak nedokáže zastavit proces narušování myelinové pochvy nervových vlákem. Lékař tak zaznamená zlepšení krevního obrazu, proces poškozování nervové soustavy však pokračuje dál. Měla by proto platit zásada, že při podávání kyseliny listové by z čistě preventivních důvodů měl být podáván současně i vitamín B₁₂.

Související články

Vitamíny

Odkazy

Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Kreslené obrázky podléhají autorským právům. Seznam použité literatury naleznete zde.