Zdraví, vitamíny
Vitamíny
Význam vitamínů
S rozvojem biochemie se stále více odhalovaly zákonitosti reakcí probíhající v živé buňce. Při tomto studiu se stále častěji prokazovala velice důležitá role vitamínů jako látek, které i v nepatrném množství výrazně ovlivňují průběhy těchto reakcí a ustavování fyziologické rovnováhy. Tyto poznatky vedly ke zvýšení informovanosti lidí a zvýšení zájmu o tuto problematiku motivovanou především snahou udělat něco pro své zdraví. Zcela zákonitě se tedy rozvinul průmysl zaměřený na výrobu různých vitamínových preparátů. Stále častěji se veřejnosti předkládají informace o nezbytnosti vitamínů a zdůrazňování nutnosti doplňovat jejich zásobu v těle. Silným argumentem bývá vyjmenování všech možných zdravotních komplikací, které s nedostatkem toho kterého vitamínu mohou vzniknout. V podvědomí lidí se zafixoval názor, že vitamíny nelze předávkovat, a tedy nic nebrání tomu, aby se čistě z preventivních důvodů konzumovaly vysoké dávky. Tento názor se ještě více upevnil v okamžiku, kdy komerční zájmy vedly k účelové prezentaci některých lékařských výzkumů v oblasti vitaminoterapie.
Rozdíl mezi přírodními a syntetickými vitamíny
Na druhé straně se objevují kritici, kteří s oblibou zdůrazňují návrat k přírodě a zavrhující jakékoliv doplňky výživy, které nebyly získány na vlastní zahrádce nebo někde na louce. Obzvláště zarážející bývá tvrzení o rozdílnosti v účincích vitamínů obsažených v tabletách a takzvaných přírodních vitamínů. Tato tvrzení nemají opodstatnění. Je totiž nutné rozlišit vitamíny od minerálních látek a prvků a nemohu se zbavit dojmu, že tito kritici z neznalosti věci vše "naházeli" do jednoho pytle. Znovu zdůrazňuji, že naše tělo nedělá rozdíl mezi vitamínem získaným z tabletky a vitamínem ze zeleniny, ovoce případně z masa. Naproti tomu dělá veliký rozdíl v případě minerálních prvků.
Například biotinem nás zásobují bakterie, které žijí v koncové části tenkého střeva. Je úplně jedno, zda tento vitamín vyprodukují bakterie přímo ve střevě, nebo tyto bakterie kultivujeme v reaktoru a zde vyprodukovaný vitamín vyizolujeme a použijeme pro výrobu tablet. V obou případech se jedná o zcela identický vitamín a našemu tělu je úplně jedno, kde vznikl. Stejně tak nedokáže rozlišit vitamín C ze zeleniny a vyrobený v reaktoru, pokud se v obou případech jedná o L-formu. Podstata problému je ve využitelnosti, neboť přirozený zdroj obsahuje většinou další látky, které využitelnost daného vitamínu zvyšují. Je tedy pochopitelné, že v některých případech se do těla vstřebá vitamínu z přirozeného zdroje větší množství, než z tablety, i když by byly výchozí obsahy stejné. Na druhé straně je třeba si uvědomit, že vitamíny se vstřebávají hlavně v tenkém střevě a proto je přísun potravou tak důležitý. Střevní bakterie produkující hlavně vitamíny skupiny B osídlují především tlusté střevo a vstřebatelnost vitamínů je již v tlustém střevě poměrně nízká. Dobrým producentem těchto vitamínů je mléčná bakterie Lactobacillus acidophilus, který dokáže žít i v tenkém střevě a pokud je potravou přiváděno dostatečné množství mléčného cukru laktózy, stačí se jím vyprodukované množství vitamínů vstřebat přes stěnu tenkého střeva.
Doplňky stravy
Objevují se i názory, že doplňky výživy není nutno vůbec konzumovat, a že vydatná a pestrá strava plně pokryje potřeby organismu u všech vitamínů. Ne každý má však možnosti zajistit dostatek vlastní čerstvé zeleniny, ovoce a vlastních vyprodukovaných brambor a masa. Pokud je člověk závislý na obchodu, nikdy neví, co kupuje. A může nakupovat třeba i na tržišti od soukromníků. Jistotu má pouze ten, který ví čím hnojí, čím ošetřuje rostliny, co krmí a tudíž i co nakonec konzumuje. Takových šťastlivců je málo a ostatní se musí přizpůsobit trhu a bohužel i průmyslové produkci potravin.
Léčba vitamíny
Vitamíny jsou jednou ze základních složek potravy. S rozvojem průmyslového opracovávání potravin se jejich obsah ve stravě snižuje a proto je předepisování vitamínů lékaři jednou ze součástí medicínské terapie. Nejčastěji se aplikují pro zlepšení výživového stavu, při některých onemocněních trávicího ústrojí a pro zlepšení kondice při výrazně zvýšeném fyzickém a psychickém zatížení.
Někdy mohou být lékařem naordinovány i při léčbě onemocnění, které sice není přímo způsobené nedostatkem některého z vitamínů, ale je známo, že jeho zvýšený přísun do těla působí jako podpůrný prostředek. V takovýchto případech se setkáváme s denními dávkami mnohem vyššími, než jsou doporučované záchovné denní dávky. Na tomto místě je nutné zdůraznit, že rozhodnutí o aplikaci takto výrazně zvýšených dávek vitamínů přísluší pouze ošetřujícímu lékaři a v žádném případě není vhodné tyto dávky používat pouze na základě vlastního rozhodnutí nebo pod vlivem populárně napsaného článku nebo publikace. Užívání přiliš vysokých dávek bez zvážení všech souvislostí a rizik může být mnohdy pro konzumenta nebezpečné. Příkladem je aplikace kyseliny nikotinové až ve stonásobně vyšší dávce, než je doporučená denní dávka v případě léčby směřující ke snížení hladiny cholesterolu. Při této aplikaci však musí lékař velmi pečlivě sledovat funkce jater pomocí biochemických testů, neboť by mohlo dojít k jejich selhání.
Reálný stav je tedy velice prozaický a ohrozit naše zdraví může jak nedostatek, tak i přebytek vitamínů. Není ani pravdou, že potřeba vitamínů je pokryta plně stravou, zvláště ne jednostrannou. Zejména u vegetariánů a makrobiotiků může dojít k deficitu některých vitamínů z důvodů příliš jednostranné skladby jídelníčku. Také zvýšená averze spotřebitelů ke konzumaci vnitřností může vést k deficitu, neboť právě tyto orgány jsou na některé vitamíny velice bohaté. Na druhé straně je nutno přiznat, že právě tyto orgány jsou vystaveny účinku různých látek používaných v krmných směsech s cílem zvýšit užitkovost zvířat a rezidua těchto látek mohou být v těchto orgánech akumulována. Stejně tak i neuvážená konzumace vysokých dávek vitamínů z různých doplňků výživy má svá úskalí, která mohou končit vážnými zdravotními riziky.
Antioxidační vitamíny
V poslední době se stává módou konzumovat vysoké dávky tak zvaných antioxidačních vitamínů. Jedná se o vitamíny C, E a karoteny. Zde se jedná o klasický příklad účelově podávané informace o jejich účincích s odvoláváním se na lékařské výzkumy. Zcela otevřeně je nutné říci, že výzkum ochranného vlivu těchto vitamínů proti některým degenerativním onemocněním, jako je arteroskleróza, nádorová onemocnění nebo vazba na procesy stárnutí je v současné době předmětem intenzívních vědeckých diskuzí na celém světě a jednoznačné výsledky nebyly zatím prezentovány. Přesto se výrazná většina vědců shoduje na tom, že spíše jsou účinné mírně zvýšené dávky, přibližně o 30 až 50% nad doporučenou denní dávku, než dávky více jak desetinásobné. Tím není ovšem vyloučena možnost, že v některých opodstatněných případech se mohou pod dohledem lékaře aplikovat tyto vysoké dávky.
Doplňky stravy ano či ne?
K stále častěji diskutované otázce konzumace vitamínů formou doplňků výživy jako určité prevence proti případnému nedostatku, si dovolím prezentovat vlastní názor. Domnívám se, že je zcela nesmyslné doplňky výživy zatracovat, stejně tak nejsem zastáncem konzumace preventivních vysokých dávek. Z biochemického hlediska nemají význam a seriózní výzkumy ani jednoznačně nepotvrdily jejich opodstatněnost. Přesto by měl člověk více přemýšlet o skladbě svého jídelníčku a v případě příliš jednostranné stravy nebo nízkého příjmu některého z vitamínů jeho obsah v potravě doplnit formou vhodného doplňku výživy tak, aby byla zajištěna jeho fyziologická potřeba.
Denní dávky
Ještě by snad bylo vhodné vyjádřit se k problematice denních dávek v jedné tabletě. Toto řešení není příliš vhodné. Jednorázová vysoká dávka "spustí" v organismu obranné mechanismy, které zabezpečí rychlé vyloučení nadbytečného množství a zajistí opět fyziologickou rovnováhu. Představa o tom, že nadbytek tělo někde uloží do zásoby, je velice zkreslená. Je sice pravdou, že tělo má k dispozici celou řadu sloučenin, ve kterých některé vitamíny a minerální látky jaksi ukládá, ale rychlost zabudovávání těchto vitamínů a minerálních látek do zásobních forem je mnohonásobně pomalejší, než vlastní vylučování. Regulační mechanismy prostě nepřipustí, aby významně zvýšený obsah jakékoliv látky nebo sloučeniny v těle působil delší dobu. V případech jednorázové vysoké dávky je rychlost vylučování navíc mnohonásobně větší, než v situaci normální, fyziologické koncentrace. Mnohem efektivnější je způsob průběžného udržování mírně zvýšeného obsahu, neboť intenzita vylučování není tak vysoká a co je nejdůležitější, vitamín nebo minerální prvek je k dispozici po delší dobu a tělo má dostatek času doplnit chybějící množství právě do zásobních forem.
Příkladem může být způsob příjmu penicilínu při infekci. Pokud by lékař naordinoval denní dávku naráz, po určité době by se penicilín vyloučil a po zbytek dne by již v krvi nebyla zajištěna potřebná koncentrace. Proto ordinuje dávkování v menších dávkách několikrát za den. Tím zajistí, že potřebný obsah je v krvi neustále udržován v průběhu celého dne. Podobně je to i s doplňky výživy. Nejvhodnější je tedy rozdělit doporučenou dávku na více částí a konzumovat ji postupně v průběhu dne. Za nejúčinnější je považováno rozdělení denní dávky na 5 částí. Poněvadž je to málo praktické, volí se určitý kompromis a denní dávku se doporučuje rozdělit na 3 části.
Související články
Odkazy
Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Kreslené obrázky podléhají autorským právům. Seznam použité literatury naleznete zde.