Výživa dětí do 1 roku života
Výživa dětí do jednoho roku
Požadavky na výživu
Děti mají zvláštní požadavky na výživu. Je to proto, že rostou a tedy jejich požadavek na látky potřebné pro růst jsou podstatně větší. U dospělého člověka je již růst zastaven a výživa tedy zajišťuje pouze živiny potřebné k zajištění životních funkcí. U dětí je také nedostatečně vyvinut systém obrany těla proti různým infekcím a snadněji podléhají onemocněním z nesprávné výživy, jako například různé průjmy. Proto musí výživa dětí splňovat i přísnější kritéria na zdravotní nezávadnost.
Kojení
V průběhu doby kojení se složení mateřského mléka výrazně mění. Z fyziologického hlediska jsou rozhodující první napití mléka v průběhu asi 48 hodin. Důvod je poměrně jednoduchý. Dítě se narodí nedostatečně vybaveno obrannými mechanismy, které se postupem času vyvíjí a posilují. Proto jsou i děti v prvních měsících života náchylné k různým onemocněním. Mateřské mléko je v prvních hodinách po porodu velmi bohaté na různé protilátky. Molekuly protilátek jsou však příliš veliké na to, aby mohly přestupovat za normálních okolností přes sliznici střeva do krve. Příroda se však k mláďatům zachovala velice ohleduplně. Hned po narození je střevní stěna natolik řídká, že je doslova otevřená pro přestup protilátek z mleziva do krve potomka. S přibývajícími hodinami střevní stěna houstne a mohutní, střevo se postupně uzavírá a přibližně po 36 až 48 hodinách již nejsou schopny protilátky přes sliznici střeva do krve přestupovat. V mateřském mléce se navíc s přibývajícícm časem obsah protilátek výrazně snižuje, jeho složení se radikálně mění a mléko začíná plnit funkci dodavatele živin zajišťujících růst. Z pohledu obranyschopnosti těla vůči různým infekcím jsou pro celý následující život rozhodující první dvě až tři napití. Čím dříve a vydatněji se dítě po narození napije, tím bude v budoucnosti jeho imunitní systém výkonnější.
Hned po narození přichází dítě do zcela nového prostředí, tělo zaznamenává poměrně velký teplotní skok, začíná dýchat plícemi vzduch plný látek a částic pro něj do té doby neznámých. Na všechny tyto vjemy a mnoho dalších tělo reaguje a začnou probíhat biochemické procesy, které zajišťují adaptaci na nové podmínky. Jedním z těchto procesů je i výrazná změna ve střevní stěně. Čím více protilátek tělo dítěte přijme, tím lepší startovací podmínky má.
Složení mateřského mléka
V prvních dnech obsahuje mateřské mléko hlavně bílkoviny. Později přibývá více cukru a tuku a stává se energeticky bohatší. Pokud má kojící žena kvalitní stravu, zejména dostatek kvalitních živočišných bílkovin, je biologická hodnota mléka vyšší.
Důležitý je i přísun minerálních látek a vitamínů, jejichž obsah v mléce je přímo závislý na obsahu v přijímané potravě matkou. Pokud matka konzumuje doplňky stravy ve formě tablet, měla by tyto doplňky přijímat současně s bílým jogurtem, nejlépe se živou kulturou. Ještě vhodnější je zapíjet tablety zakysaným mlékem s kulturou Lactobacillus acidophilus. V tomto případě se výrazně zvyšuje využitelnost minerálních látek a většiny vitamínů obsažených v tabletě. Na trhu je k dostání výrobek LACTAVIT v tabletách (nezaměňovat s výrobkem velice podobného názvu), který byl vyvinut specielně pro pokrytí potřeb těhotné a kojící ženy. Jedno balení obsahuje 100 tablet a u těhotné ženy se doporučuje konzumace 2 kapslí denně, u kojící až 4 kapsle podle intenzity kojení. Výrobek právě obsahuje živou mléčnou bakterii Lactobacillus acidophilus a minerální látky vázané do laktátové formy.
Produkce mateřského mléka
Produkce mléka je podněcována drážděním prsní bradavky při sání kojencem. Pokud má matka dostatek mléka a nedochází k praskání prsních bradavek, je vhodné kojit do nasycení dítěte a interval mezi kojením přizpůsobit potřebám dítěte. Z fyziologického hlediska není předčasné odstavování dítěte při kojení nejvhodnějším řešením. Při nedostatku mléka, nebo při jiných komplikacích, je nutné se řídit pokyny lékaře. Během několika dnů si dítě vytvoří určitý rytmus v příjmu mléka a tento by se měl dodržovat. Zvýšená pohybová aktivita dítěte a případný pláč nemusí vždy znamenat signál ke kojení. Přírustky dítěte by při správné výživě měly činit týdně asi 180 až 200 g v prvních třech měsících, v následujících třech měsících asi 150 g a ke konci prvního roku klesá přírustek na hmotnosti asi na 90 g týdně.
Přikrmování dítěte
Případný příkrm dítěte v důsledku malé produkce mléka u matky je nutné vždy provádět podle pokynů lékaře a používat jím doporučený mléčný přípravek. Pro přípravu mléka se zásadně používá převařená voda. Na tomto místě je nutné upozornit na možné komplikace při používání studniční vody. Převařením se ničí pouze bakteriální složka vody. Pokud voda obsahuje nějaké látky chemické povahy, tyto se převařením neodstraňují. Proto je nutné používat ze studní pouze takovou vodu, u které je známé složení i z hlediska chemické analýzy. Jinak je nutné kupovat kojeneckou vodu v obchodech. Další podmínkou je udržování pečlivé čistoty kojeneckých lahví, odměrek a dudlíků.
Přikrmování ditěte do 6 měsíců
Pokud je předčasně ukončeno kojení v důsledku ztráty mléka u matky, začne se přibližně po 1 měsíci od přechodu na umělou mléčnou výživu s příkrmem zeleninových předkrmů při poledním krmení. Nejdříve se však zeleninové předkrmy podávají koncem čtvrtého měsíce stáří dítěte. Přibližně po měsíci se zeleninové předkrmy zamění za zeleninové polévky a během dne se podávají i ovocné šťávy v celodenním objemu asi 50 ml, které se postupně zahušťují i ovocnou dření. V průběhu pátého měsíce se střídavě zeleninová polévka obohatí malým přídavkem masa (nejlépe vývar z rozmělněného hovězího srdce případně jater) nebo žloutku. Dopoledne je stále vhodné podávat ovocné kaše. Od šestého měsíce by se měla strava stávat hustější, měly by zůstat zachovány nejméně 3 mléčné porce v průběhu dne a dítěti se umožní žmoulání kůrky chleba, jablka případně banánu.
Přikrmování dítěte od 6 měsíců do 1 roku
Od půl roku se postupně začíná omezovat podávání kašovité stravy a dítě se učí kousat. Zpočátku se úmyslně v kaších ponechávají větší kousky, které je však dítě schopno bez větší námahy rozmělnit. Příkladem může být vařený brambor v bramborové kaši, kousek vařené zeleniny a podobně. Strava se zpestřuje sladkými mléčnými produkty typu pribináčků a termixů. Pokud možno se vyhýbáme podávání vaječného bílku, který by mělo dítě konzumovat nejdříve po dosažení 1 roku. Jedná se sice o nejkvalitnější bílkovinu, ale zároveň i těžko stravitelnou. Rozklad bílkoviny bílku klade velké nároky na práci trávicího ústrojí a pro zatím ne zcela přizpůsobený trávicí trakt dítěte je to příliš velká zátěž. Zcela je třeba se vyvarovat podávání uzeného nebo tučného masa, sladkých moučníků a zákusků a zásadně nedáváme dětem bonbóny, lízátka nebo čokoládu. pravovaných z luštěnin. Do konce prvního roku se jídla nesolí.
Základem ovocných kaší bývá většinou banánová nebo jablečná dřeň s přídavkem menšího množství ovocné šťávy. Šťáva by neměla být příliš kyselá a není dobré podléhat pokušení a obohacovat kaše o vitamín C. Příjem vitamínu C v množstvích řádově jednotek mg je plně postačující. Toto množství je plně pokryto obsahem v zelenině a ovoci. Zeleninový předkrm se připravuje z dušené směsi zeleniny (několik různých druhů) a prolisováním přes síto do vody, ve které se zelenina připravovala. Zeleninová polévka se připravuje z odvaru z dušené zeleniny zahuštěného krupičkou a po povaření se přidává zelenina protlačená sítem a obden najemno rozetřené libové maso nebo játra.
Související články
Výživa dětí školního věku a mladistvých
Odkazy
Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Kreslené obrázky podléhají autorským právům. Seznam použité literatury naleznete zde.