Výživa dětí školního věku, výživa mladistvých, výživa v dospívání
Výživa dětí školního věku a mladistvých
Zásady při výživě dětí školního věku
Dítě nesmí podlehnout pokušení snídat ve spěchu, nebo dokonce snídani začít šidit. Zpočátku není ani vhodné dávat dítěti do tašky vydatné přesnídávky, neboť ty mohou u dítěte vyvolat dostatečný pocit nasycenosti ještě v období oběda, a když se k tomu připočítá rušný školácký život o polední přestávce je dost pravděpodobné, že dítě bude mít tendenci oběd nedojídat. Je vhodnější dávat k přesnídávce spíše ovoce a lehké jogurty, které mohou být slazené džemem nebo kousky zralého ovoce. Jinak je výběr jídel přibližně stejný, jako u předškoláků, s tím rozdílem, že se do jídelníčku zařazují celá vejce a všechna masa v různých úpravách.
Upřednostňuje se konzumace másla před sádlem nebo slaninou. Důvod je prostý. Máslo obsahuje více cholesterolu, než je v sádle a ve slanině. A ten děti a mladiství ke svému růstu potřebují. Navíc máslo obsahuje výhodnější typy mastných kyselin, než má sádlo. Paradoxem je, že toto hledisko je u dospělých potlačeno, protože převládá kritérium obsahu cholesterolu, a zvýšený příjem cholesterolu u dospělých je spíše nežádoucí. Při posuzování vhodnosti zdrojů mastných kyselin pro růst je třeba zdůraznit, že nejlepším volbou je rybí tuk.
Pokud je však dítě hodně fyzicky aktivní (např. sportuje), dostává se do popředí jiné kritérium pro výběr mastných kyselin, a tím je rychlost jejich transportu do svalů a hlavně schopnost rychle dodávat potřebnou energii pro svalovou práci. Takové dítě potřebuje především nasycené mastné kyseliny s kratším řetězcem a jejich výborným zdrojem je kokosový nebo palmojádrový tuk. Tyto tuky obsahují hodně kyseliny laurové a také kyseliny myristové a obě tyto nasycené mastné kyseliny mají téměř ideální vlastnosti pro dodávku energie pro svalovou práci. Jsou velice rychlým zdrojem zakoncentrované energie pro kosterní svalstvo a ve srovnání s kyselinou stearovou příp. palmitovou jsou mnohem rychleji metabolizovatelné. Tyto kyseliny jsou v živočišných tucích zastoupeny poměrně málo, trochu lepší situace je u mléčného tuku. V poslední době lze zaznamenat tendence pro odmítání palmových tuků. Jedná se ale spíše o vyjádření určitého společenského postoje, z hlediska biochemie a fyziologie se v případě aktivních dětí a mladistvých jedná jednoznačně o výhodnou volbu. A že tomu skutečně tak je, dokazují výkony afrických vytrvalostních sportovců, u nichž je opakovaně prokazována lepší efektivita svalové tkáně, co se týče zisku energie. Možná trochu překvapivé doporučení, ale buňka se nezačne chovat jinak jenom proto, že my podlehneme nějakému módnímu výživovému trendu. Biochemická fakta jsou daná a buňka se nebude chovat podle toho, co je momentálně populární.
Základem přijímané stravy by však měly být jednoznačně škroby. Měly by pokrývat přibližně 60 % celkově přijímané energie. V době zvýšené mozkové aktivity (především při vyučování) je možné tolerovat i úměrně zvýšený přísun jednoduchých cukrů (viz dále).
Děti školního věku většinou hýří pohybovou aktivitou, mají široký záběr různých zájmových aktivit a není vůbec vhodné omezovat jejich jídelníček nějakou racionální stravou, nutit je ke konzumaci potravin s nízkým obsahem cukrů a cholesterolu. Pouze v případech školáků s nadváhou se jídelníček sestavuje s nižším energetickým obsahem. Jednoznačně je základním kritériem pestrost stravy a zajištění potřebného množství základních živin odpovídající výdeji energie pro veškeré aktivity, zajištění růstu a správného vývoje těla.
Výživa dětí v období dospívání
V období dospívání se výrazně začíná zvyšovat potřeba kvalitních bílkovin a zejména růstových faktorů, jako jsou vitamíny a minerální látky. Bohužel se většinou setkávají rodiče s klasickými projevy puberty, kdy mladiství odmítají jakékoliv rady dospělých, rady o výživě nevyjímaje. V této době je nutný příjem plnohodnotné stravy a dokonce lze říci, že nároky na příjem nenasycených mastných kyselin a fosfolipidů je nejvyšší v období celého lidského života. Nejlepším a nejkvalitnějším zdrojem fosfolipidů je vaječný žloutek, který je i vhodným zdrojem cholesterolu. Na rozdíl od dospělých je u mladistvých v období intenzívního růstu zvýšená potřeba cholesterolu a jeho mírně zvýšený příjem z vaječného žloutku není pro dospívající organismus nebezpečný. Bílek je navíc zdrojem kvalitní bílkoviny. Vejce by tedy mělo být neodmyslitelnou součástí jídelníčku dospívajících dětí.
Další hodně diskutovanou otázkou je příjem cukru. Je třeba si uvědomit, že výdej energie normálně se pohybujících mladistvých je srovnatelný s výdejem energie u dospělého člověka s kancelářskou činností. Výrazné omezování příjmu cukru nebo dokonce snaha o jeho úplné vyřazení z přijímané stravy je velkou dietní chybou a ve značném počtu případů se to negativně projeví. Dítě ve věku kolem 12 let a mladiství mohou přijmout denně až 80 g jednoduchých cukrů a určitě jim to neublíží, pokud mají aspoň normální pohybovou aktivitu a příjem těchto cukrů je rovnoměrně rozložen v průběhu dne. Podmínkou ovšem je, že celkový příjem energie odpovídá jejich výdeji se zohledněním nároků organismu na růst. V dopoledních hodinách během vyučování je dokonce příjem určitého množství cukru fyziologickou nutností, protože mozek má zvýšenou aktivitu a zdrojem energie pro mozek je pouze cukr (přesněji řečeno glukóza a cukry, jejichž rozkladem glukóza vzniká). Co rozumět pod pojmem určité množství? Na základě údajů získaných ze spirometrického měření lze odvodit, že během vyučovací hodiny spálí mozek mladistvého přibližně o 4 až 5 g glukózy více, než během stejné doby při sledování televize. Údaje byly získány ze srovnávacího měření, kdy se porovnávaly hodnoty získané při sezení v klidu a sezení se současným výpočtem podle vzorového příkladu (žáci počítali výsledek podle vzorového příkladu, jen s jinými vstupními hodnotami - způsob řešení znali, jen museli zaměřit pozornost na dosazování správných hodnot a museli soustředit pozornost na správnou aplikaci průběžných výsledků). Matematická úloha byla zvolena tak, aby průměrná doba potřebného soustředění pro dosažení konečného výsledku byla zhruba 20 minut. Představa o tom, že může být mozek ve stavu vyšší aktivity průběžně zásobován dostatečným množstvím glukózy uvolněné z polysacharidů (např. z pečiva) je mylná. Takto to funguje zhruba 20 maximálně 30 minut, pak se mozek podřídí nastalé situaci a svůj výkon přizpůsobí dodávce glukózy. A pokud je silou vůle nucen k vyššímu výkonu, jednoduše si o dodávku cukru řekne. Člověk pak zcela spontánně vyhledá nějakou sladkost, protože mozek mu podvědomně vyšle signál, že chce doplnit cukr. Dlouhodobě zvýšená mozková aktivita bez odpovídajícího průběžného zásobování potřebným množstvím glukózy vede ke snížení glykémie v krvi a výsledkem je podrážděnost, nesoustředěnost, bolest hlavy a další příznaky. Jedinou možností, jak zabránit tomu, aby dítě příliš aktivně nevyhledávalo sladké, je krev mírně předzásobit cukrem. Pokud je v krvi mírně zvýšena glykémie (např. příjmem cca 5 g cukru) před okamžikem, kdy mozek začne vyšší množství glukózy vyžadovat, neklesne glykémie v krvi pod hodnotu, která v organismu vyvolá poptávku po zvýšeném přísunu glukózy. Jinými slovy, tělo si o glukózu neříká tak intenzivně a není ani vyvolán stav chuti na sladké. Vhodně zvolená snídaně a dopolední svačina by právě měly tento stav glykémie navodit. Pro objektivnost informace je třeba dodat, že jednorázový vysoký příjem cukru naopak spolehlivě vyvolá útlum mozkové aktivity a navozuje stav spánku (jednorázově 25 a více gramů).
Příjem jednoduchých cukrů u dětí a mladistvých je nutností, jejich množství je však nutné přizpůsobit předpokládanému výkonu a hlavně, celkový energetický příjem v potravě musí odpovídat jeho výdeji organismem. Pak ani při mírně zvýšené konzumaci cukru nehrozí žádné nebezpečí spojené s nadváhou. Je třeba si uvědomit, že obsah jednoduchých cukrů v jogurtu nebo ve středně velkém jablku odpovídá zhruba potřebě na 1 vyučovací hodinu. Pokud dítě vydatně posnídá a k dopolední svačině bude mít uvedené jablko, pak je to v pořádku. Pokud však snídani ošidí, pak by muselo takové jablko konzumovat o každé přestávce.
Ve stravě dospívající mládeže převládají bohužel často jídla rychlého občerstvení, smažená jídla, různé minutky, salámy s rohlíkem a podobně. Poslouchat rady o prospěšnosti mléčných výrobků, ovoci a zelenině jsou pouze výmyslem dospělých a pouze jejich záminka, jak své potomky šikanovat. Je to období formování osobnosti a každý člověk jím musí projít. Násilím ani žádnými donucovacími prostředky nelze ničeho pozitivního dosáhnout a jediná účinná forma je umožnit jim zformování vlastního přesvědčení o správnosti plnohodnotné výživy.
Související články
Odkazy
Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Kreslené obrázky podléhají autorským právům. Seznam použité literatury naleznete zde.